Nadneseně řečeno, nebýt Jonathana Ivea, není ani úspěchu Applu. Není iPhonu, není stovek milionů zákazníků firmy. A zatímco si tohle jen málokterý uživatel uvědomuje, sám americký gigant to moc dobře ví. Ive si především díky němu přišel na snový majetek v odhadované výši 80 milionů liber (asi 2,5 miliardy korun).
Proč liber? Ač Jonathan pracuje pro americkou firmu a v USA i žije, původem je Brit. A dává to okatě najevo. V každém rozhovoru, který kdy poskytl, nezapomněl zdůraznit, že "tohle je britská škola designu". Za svůj přínos Británii byl ostatně oceněn i královskou rodinou, která ho loni pasovala na rytíře a už v roce 2006 odměnila Řádem britského impéria a s tím spojeným titulem "sir".
Přesto ho téměř nikdo nezná. Když loni dával britskému serveru Telegraph.co.uk rozhovor, redaktor tohoto deníku popisoval, jak si Ivea, procházejícího se s ním po obchodě Apple, téměř nikdo nevšímá. Nikdo netuší, že právě on je ten, kdo stojí za vzhledem oněch produktů, které v obchodě právě obdivují.
Až na jednoho zaměstnance obchodu, jenž se na Ivea dvakrát udiveně podíval. On jediný zřejmě poznal tvář muže, kterého média i společnosti z oboru považují za nejvlivnějšího designéra na světě.
Jonathan Ive Narodil se v roce 1967 v Chingfordu ve hrabství Essex, ale vyrůstal ve Staffordshiru. Zde vystudoval Waltonovu střední školu, na níž poznal i svou ženu Heather. Po absolvování Northumbrijské univerzity založil s kolegou poradenské studio Tangerine. Pro společnost Ideal společně navrhli záchody řady Standard, inspirované mořskými motivy. Jedním z dalších klientů byl americký gigant Apple. V roce 1992 Ive do Applu přímo nastoupil. Firma tehdy byla na pokraji bankrotu a uprostřed lítého patentového boje s Microsoftem. V roce 1996, rok před návratem Steva Jobse, se stal šéfem designového oddělení společnosti. Podílel se na návrzích iMacu, PowerBooků, iPodu, iPhonu, iPadu a dalších klíčových produktů, které skomírající společnost torpédovaly do čela nejhodnotnějších firem světa. Ive Applu propůjčil nezaměnitelný smysl pro detail a jednoduchost a vtiskl mu na první pohled rozlišitelný minimalistický vzhled, který boří představy o ryze funkčním technologickém designu. Jeho výrobky získaly obrovskou řadu ocenění, včetně prestižního Design Award Excellence v USA. Je také držitelem ocenění designéra roku od Londýnského muzea designu. Za přínos britskému impériu byl oceněn královskou rodinou nejvyšším britským řádem a povýšen do šlechtického stavu. Se svou britskou ženou žije v Kalifornii, mají společně dvě děti. |
"Lidi se zajímají o výrobek, ne o jeho autora," komentoval to klidným, rozvážným hlasem Ive, zatímco lidé hladili a obdivovali v obchodě produkty, které sám po nekonečných debatách navrhl.
Nebýt Jobse, firmu by opustil
K filozofii firmy Ive přičichl už v době svých studií designu na Northumbrijské univerzitě v Newcastlu (dříve Newcastelská polytechnika), kde dodnes jako hostující pedagog občas přednáší. Tehdy poznal první Apple Mac. Sám se považoval za technického analfabeta, ale tímto počítačem byl ohromen.
"Najednou jsem si uvědomil, že to nebylo mnou. Že počítače, které jsem do té doby používal, byly zkrátka naprosto hrozné," vzpomíná Ive na první zkušenosti.
Firma z Cupertina mu od té doby ležela v hlavě. Začal se zajímat nejen o ni, ale i o lidi, kteří v ní pracují.
Ještě jako student si Ive občas přivydělával poradenstvím. Po dokončení školy se tak rozhodl spoluzaložit poradenské designové studio Tangerine, které poté uzavřelo s Applem smlouvu. Americká firma Ivea využívala jako externího konzultanta.
Zlom přišel v roce 1992, kdy Ive dostal nabídku jít pracovat přímo do americké centrály Applu. Neodmítl a do kalifornského Cupertina se přestěhoval.
Už v roce 1996 se stal šéfem designového oddělení, ve své vysněné cupertinské kanceláři však spokojen nebyl. "Firma se v první řadě snažila maximalizovat zisky, nějaké zvláštní péči o výrobky nevěnovala pozornost. My měli jen navrhnout hezký zevnějšek a inženýři co nejlevnější vnitřek. Chtěl jsem skončit."
Jenže pak se do firmy vrátil Steve Jobs. Strhujícím uvítacím projevem Ivea přesvědčil, že "ještě nějakou dobu zůstane".
Tím se začala psát novodobá historie do té doby spíše skomírající společnosti.
Jako milenci, vzpomínají zaměstnanci
Návrat Jobse způsobil obrat ve smýšlení firmy. Do popředí se opět dostal především design výrobků a usilovné přemýšlení nad jejich funkčností. Jobs hned po převzetí otěží začal hledat nové designéry, a to rovnou ve vodách nejvyšších. Oslovil například i slavného Giugiara.
Jenže ani ten ho zřejmě nepřesvědčil. Jobs tak zapátral i ve vlastních řadách.
Se svou představou a filozofií návrhu výrobků našel souznění právě u Jonathana Ivea. Vznikla tím téměř nerozlučná dvojice, vždyť i zaměstnanci firmy jejich vztah popisují jako "milenecký". Často spolu chodili na oběd, trávili hodiny debatováním nad zdánlivými maličkostmi. Oba však věděli, že i ten nejmenší detail výrobku je důležitý.
"Velmi živě si vybavuji, jak Steve prohlásil, že naším cílem není jen vydělávání peněz, ale také vytváření skvělých produktů," vzpomíná Ive. "Poznal jsem, že jsme oba naladěni na stejnou vlnu. A pochopil jsem, proč mám tu společnost tak rád."
Firma si pod jejich vedením ostatně získala punc jakéhosi fanatika do dokonalosti. Na webu se dokonce objevil příběh, kdy se Ive vydal do Japonska, aby se podíval na legendární preciznost výroby tradičních samurajských mečů. Měla ho inspirovat k designu iPadu druhé generace.
Podle Ivea se to však nestalo. Ale touhu po dokonalosti nepopírá.
"Občas jsme dokázali investovat obrovské prostředky a čas k vyřešení toho nejmenšího detailu, ačkoli jsme už byli velmi blízko k odstranění problému," popisuje. "Je to jako navrhovat zadní stranu zásuvky; můžete sice tvrdit, že to není důležité, jelikož ji lidé nikdy nespatří. Jenže bez ohledu na těžko pochopitelný smysl to důležité je. Dáváte tím totiž najevo péči, to, že vás zajímají lidi, pro které tyto výrobky děláte. A my to děláme, protože si myslíme, že je to správné."
Nápadům Applu se přizpůsobují i továrny
Ive stál u zrodu všech klíčových produktů Applu. Navrhoval první iMac, který na trhu uspěl právě díky neotřelému designu, společně s Jobsem vymyslel iPod, jenž zcela změnil hudební průmysl, a nakonec stojí i za vzhledem všech generací iPhonů.
Ne vždy však jeho a Jobsova touha po dokonalosti "nesla ovoce". To je třeba případ návrhu iPhonu 4. Jobs s Ivem se inženýry nenechali přesvědčit, že kovový rámeček z jednoho kusu hliníku po celém obvodu telefonu může způsobit problémy s anténou.
A způsobil.
Apple se však tenkrát zachoval jako správný chlap. Chybu přiznal a uživatelům nabídl řešení v podobě pouzdra zdarma. Odvrátil tím hrozbu možného zklamání uživatelů z produktů Apple, což byla doslova Jobsova noční můra.
Pověstný cit pro detail Ive získal zřejmě od svého otce. Ten byl původně stříbrotepec, později učil na odborné škole na severovýchodním okraji Londýna. "Jednou mi jako vánoční dárek věnoval den svého času, kdy jsme spolu o vánočních prázdninách, kdy tam nikdo nebyl, šli do školní dílny a tam mi pomohl vyrobit všechno, co jsem si vymyslel," vzpomíná na svého hlavního mentora Ive.
Co řekl o "Jonym" Steve Jobs "Jonyho přínos nejenom pro Apple, ale vůbec pro svět, je obrovský. Je nesmírně inteligentní a rozumí obchodním i marketingovým konceptům. Dovede se dívat na věci komplexně a chápe principy naší společnosti líp než kdokoliv jiný. Jestli mám v Applu duchovního partnera, pak je to Jony. Většinu produktů vymýšlíme společně, teprve pak jdeme za ostatními a ptáme se jich: 'Hele, co si myslíte o tomhle?' Je schopen vidět celek každého produktu stejně jako ty nejmenší detaily. A chápe, že Apple je společnost postavená na produktech. Není to jenom designér, a právě proto pro mě pracuje. Je to operativnější člověk než kdokoliv jiný v Applu, kromě mě. Ve firmě není nikdo, kdo by mu mohl říkat, co a jak má dělat nebo aby šel od toho. Takhle jsem to nastavil." |
Jedinou podmínkou bylo, že si musí ručně nakreslit všechno, co bude chtít vyrábět. "Vždycky jsem vnímal krásu věcí udělaných ručně. Později jsem si uvědomil, že to nejdůležitější je péče, kterou tomu člověk věnuje. Nesnáším, když je na výrobku vidět ledabylost a lhostejnost."
Designérský tým Applu je tak jiný. Nenavrhuje jen produkty, ale přichází s tak novými nápady, že je často nutné vymyslet i celý nový výrobní proces. Jedinému produktu, ač se zamýšleným minimálně několikamilionovým odběrem, se tak musí přizpůsobit i továrny.
O budoucnost firmy se nebojí
Mnohé však napadne, jak to bude s Applem nyní po smrti Steva Jobse. Zatím to vypadá, že se nic nemění. Firmě sice chybí silná osobnost (kdo by nevzpomněl na úchvatné Jobsovy prezentace), stále se jí však nesmírně daří.
A z Iveových slov lze usoudit, proč tomu tak je; nemá ve zvyku mluvit jen o sobě. Ive i v soukromých rozhovorech používá zájmeno "my". Dává tím najevo silně zakořeněnou zvyklost týmové práce, která v Applu panuje.
"Produkty vyvíjíme stejným způsobem jako před dvěma pěti deseti lety. To není o tom, že je nás tu jen pár, kdo takhle přemýšlí. Je nás obrovská skupina," vysvětluje designér. Právě tento tým je podle něj důvod, proč jsou pochyby nad budoucností firmy po smrti Jobse liché. "Pracujeme zkrátka jako tým, společně řešíme obtížné problémy. A těší nás to. Zvláště, když si sednete do letadla a většina lidí kolem vás používá váš produkt. To je úžasná odměna."
Ač loajální americké firmě, Ive nezapomíná ani na to, odkud pochází. Británii pravidelně navštěvuje, v rozhovorech se odkazuje na tradici impéria a pokora k rodné zemi z něj přímo vyzařuje. "Jsem si dobře vědom tradice, kterou má Velká Británie v designu a výrobě, takže získat takové ocenění je nádhera," neskrýval své nadšení, když byl královskou rodinou vyznamenán.
Jenže co by se stalo, kdyby se ho královna zeptala na nový iPhone? Apple je totiž znám tím, jak si svá tajemství střeží. "To by bylo legrační," směje se Ive. Nicméně podle redaktora Telegraphu je znát, jak uvnitř říká, že ani královně by nic neprozradil.
Když Ive představuje iPhone
