Ačkoli to na první pohled vypadá, že mobilní telefony jen zvyšují frustraci těch, kteří je kvůli svému zdravotnímu stavu nemohou využívat, opak je pravdou. Moderní technologie naopak mohou pomoci různě handicapovaným při cestě z izolace. Například díky textovým zprávám mohou lidé s postiženým sluchem či hlasem bez problémů komunikovat se "zdravými".
Další krok tímto směrem udělal nedávno tým finských vědců z University v Tampere vedený Jussi Rantalou. Jak informovat časopis New Scientist, Rantalovu týmu se podařilo patentovat způsob, jak zobrazit znaky Braillova písma používaného zrakově postiženými na displeji mobilního telefonu. Kromě hlasitého čtení, které se používá například u textových zpráv či e-mailů, tak budou moci zrakově postižení lidé skutečně číst texty na displeji mobilního telefonu.
Co umí dotykový displej
Pro vyjádření jednotlivých znaků využívá Braillovo písmo matici s rozměry třikrát dva body. V každém z polí matice pak buď je, nebo není bod (u běžného textu v Braillově písmu je obvykle reprezentován výstupkem, či naopak prohlubní). Člověk znalý Braillova písma je pak ze sledu matic schopen sestavit slova a věty.
Tým vědců z Univerzity v Tampere využil toho, že nejnovější telefony s dotykovými displeji umějí potvrdit dotek vibrací. Svůj vynález otestovali na Nokii 770 Internet Tablet, ale může samozřejmě fungovat na všech telefonech s dotykovým displejem, včetně Apple iPhone nebo třeba Nokia 5800 XpressMusic.
Finský tým vyvinul software, který bod Braillova písma reprezentuje silnější vibrací, naopak absence bodu v matici se projeví jako sled slabých vibrací. Svůj vynález vyzkoušeli na dobrovolnících, kterým nabídli dvě metody čtení. Při první z nich musel uživatel přejíždět prstem po displeji z leva doprava, podobně jako když čte tištěný text v Braillově písmu. Tato metoda se ale dobrovolníkům zdála příliš složitá.
Proto přišel Rantala a jeho tým s alternativní metodou. Při ní se stačí kdekoli dotknout displeje a telefon začne text automaticky předčítat. Jednoduše ho převede do sledu vibrací v sekvencích po šesti. Vibrace reprezentující jednotlivé body v matici jsou pak od sebe vzdáleny přesně 360 milisekund.
"Naučit se s programem zacházet trvá určitou dobu," říká Rantala a dodává: "Tento způsob zobrazení znaků je totiž úplně nový. Jakmile se s ním ale dobrovolníci naučili zacházet, dokázali číst stále rychleji." Jak potvrdily výzkumy finského týmu, pokročilejším uživatelům zabralo "přečtení" jednoho znaku tímto způsobem jen něco přes sekundu. To lze považovat za velmi dobrý výsledek.
Mobily usnadní život
Postup převodu textu do Braillova písma pomocí mobilních telefonů už dokázal tým University v Tampere standardizovat v normě IEEE Transactions on Haptics (více informací najdete zde). V dalším kroku by chtěl Rantala se svým týmem vylepšit svůj software tak, aby dokázal interpretovat celá slova a věty. Řešení by přitom mělo využívat již existujícího programu pro převod textu do mluveného hlasu.
Staří a handicapovaní lidé se do hledáčku telekomunikačních firem dostávají stále častěji. Mobily jim většinou mají usnadnit komunikaci s okolím. Proto se vyvíjejí speciální přístroje (čtěte: Nejjednodušší mobily světa mají také co nabídnout). Může se jednat buď o upravené mobilní přístroje, ať už prostřednictvím software jako v tomto případě, nebo přizpůsobeným pro snazší ovládání (čtěte: Mobil zachraňující životy míří do ČR…). Další možností jsou speciální přístroje, jakým je například náramek GeoSkeeper, který na trh nedávno uvedl T-Mobile (čtěte: Mobilní náramek s mobilem a GPS...).
