(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Půlmilionová pokuta pro T-Mobile. Vymáhal neexistující pokuty

  • 54
Český telekomunikační úřad udělil T-Mobilu půlmilionovou sankci za použití agresivní obchodní praktiky, prostřednictvím inkasních agentur totiž vymáhal údajně neexistující smluvní pokuty. Mimosoudní cestu zvolil poté, co úřad začal požadavky operátora na zaplacení smluvních pokut zamítat.

T-Mobile se dříve na ČTÚ obrátil s návrhy na rozhodnutí sporu o zaplacení dlužné částky za poskytnuté služby a současně i o zaplacení smluvní pokuty. Úřad nicméně jeho požadavky začal zamítat, načež operátor stáhl nerozhodnuté návrhy ve věci smluvních pokut a začal je vymáhat mimosoudní cestou. Úřad o tom informoval v říjnové monitorovací zprávě.

Důvodem, proč ČTÚ operátorem nárokované smluvní pokuty zamítal, byl fakt, že s ohledem na Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 z listopadu 2013 byly neplatné. Byly totiž sjednány jinak než v těle smlouvy. ČTÚ navíc podotýká, že T-Mobile musel vědět, že smluvní pokutu nárokuje neoprávněně: sám operátor totiž tímto soudním rozhodnutím odůvodnil hromadné stažení ještě nerozhodnutých návrhů.

Dlužníci operátora nicméně posléze obdrželi výzvy k zaplacení, a to podle ČTÚ od celkem čtyř různých inkasních agentur. Ty dlužníkům navíc vyhrožovaly exekucí: „Okamžitá úhrada dlužné částky vám ušetří další náklady a nepříjemnosti. Nebudete-li na tuto výzvu znovu nijak reagovat, zahájí věřitel neprodleně správní řízení u Českého telekomunikačního úřadu a po vydání pravomocného rozhodnutí ihned přistoupí k řízení exekučnímu, což vám přinese podstatné navýšení o náklady s tím spojené v průměru o 20 %, minimálně však o částku 5 000 – 6 000 Kč.“

T-Mobile podle úřadu využil svého silnějšího postavení, jednání totiž načasoval do doby, kdy byl dluh za poskytnuté služby již uhrazen. Vytrvale ovšem nárokoval uhrazení neplatně ujednaných smluvních pokut. ČTÚ tento postup shledal jako intenzivní obtěžování, jehož účelem bylo vyvolat v dotčených zákaznících strach, podnítit jej měla i výše nákladů za vymáhání.

Úřad takové jednání operátora považuje za úmyslné. Utvrdit jej v tom mělo i dřívější vyjádření tiskové mluvčí T-Mobilu poskytnuté do médií: „Úřad začal nerozhodnutá podání zamítat. My jsme většinu nerozhodnutých podání vzali zpět, a rozhodli se vymáhat dluhy dále pouze prostřednictvím vymáhacích agentur.“

T-Mobile prý použil zakázané praktiky. Chce podat správní žalobu

„Nelze pochybovat o tom, že částečným zpětvzetím vyslal operátor zákazníkům signál, že na úhradě smluvních pokut netrvá, neboť výsledkem řízení, která u ČTÚ zahájil, byla pouze rozhodnutí o uložení povinnosti k úhradě cen za poskytnuté služby. Pokud ve většině případů s více než ročním odstupem od pravomocného rozhodnutí úřadu T-Mobile přistoupil k mimosoudnímu vymáhání smluvní pokuty, nemůže jít o poctivé jednání,“ upozornil úřad.

Operátor se v řízení mimo jiné bránil tvrzením, že „se jednalo o omluvitelný právní omyl, který vylučuje úmyslné zavinění i zavinění ve formě vědomé nedbalosti“. Jenže právě operátor je podle ČTÚ tím, kdo by si měl být vědom obsahu právní úpravy aplikované ve vztazích se zákazníky.

„Jakákoliv nevědomost v tomto směru mu nemůže být ku prospěchu. ČTÚ počínání T-Mobilu vyhodnotil jako ve vícečinném souběhu spáchané dva pokračující správní delikty užití zakázaných obchodních praktik, za které bylo namístě uložit úhrnný trest,“ dodal úřad v monitorovací zprávě.

T-Mobile ovšem s rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu nesouhlasí. Pokutu uhradí, ale hodlá se bránit u správního soudu. 

„S rozhodnutím a udělenou pokutou nemůžeme souhlasit a jsme rozhodnuti podat správní žalobu. Naše stanovisko se opírá o nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 45/2017 z března letošního roku, které uvádí, že ne všechny pokuty sjednané pouze ve Všeobecných obchodních podmínkách jsou neplatné, a my věříme, že u správního soudu uspějeme,“ informovala redakci Mobil.iDNES.cz mluvčí T-Mobilu Martina Kemrová.

Letošní rozhodnutí Nejvyššího soudu totiž rozporuje dřívější rozhodnutí Ústavního soudu, a to mimo jiné i proto, že v té době šlo o běžně rozšířenou praxi. A to nejen u mobilních operátorů, ale také například u bank či pojišťoven.