Mobilní služby v letadlech nejsou už delší dobu ničím výjimečným. Z letadel můžeme volat a můžeme i využívat datové přenosy. Ale dosud to šlo jen přes satelitní spojení, což je technologie relativně drahá a v případě datových přenosů i pomalá.
Nová evropská mobilní síť pro letadla nazvaná EAN (European Aviation Network) sice také využívá satelity (S-Band), ale i pozemní stanice. Těch je po celé Evropě (EU28 + Norsko a Švýcarsko) 300, čtyři z toho i v Česku. Síť vybudovala skupina Deutsche Telecom (v tuzemsku T-Mobile) spolu se satelitním operátorem Immarsat. Technologie pak dodala Nokia.
Buňky vybudoval v Česku místní T-Mobile, instalace proběhla na přelomu let 2016 a 2017.
Síť sice využívá technologii LTE, ale notně upravenou. Vysílače nemají antény namířené na zemi jako u běžných buněk, ale jsou nasměrované tak, aby signál zachytila letadla ve výškách až 12 000 metrů. Navíc síť musí fungovat při vysokých rychlostech až přes 1 000 km/h (běžné LTE sítě zvládají maximálně poloviční rychlost). Dosah jedné buňky je pak 150 kilometrů, u běžných LTE sítí je to podle použité frekvence zhruba pětina.
Síť je vyzkoušená a připravená k provozu. Dedikovaná rychlost pro jedno letadlo je až 75 Mbit/s a do budoucna je možné zvyšování rychlosti. Výhodou je nízká latence pod 100 ms.
Pro cestujícího nová technologie žádné problémy neznamená. Stačí, když má mobil s wi-fi, přes které se v letadle připojí do sítě. Signál ze satelitu a z pozemní sítě EAN zajistí moduly v letadle, o další distribuci se postará palubní wi-fi. Samotné antény jsou poměrně malé, pro každou technologii je nutná jedna samotná.
V principu se do sítě může zapojit každá letecká společnost, která v Evropě operuje. Ale je pravděpodobné, že hlavní zájem bude u aerolinek, které létají primárně v rámci kontinentu. V dálkových letadlech, která větší část cesty urazí mimo Evropu, je stále výhodnější používat čistě satelitní připojení.
Jako první implementují potřebné technologie do letadel pro krátké tratě společnosti ze skupiny IAG, tedy British Airways, Iberia, Vuelin nebo Air Lingus. Cestující se budou moci k internetu připojit na palubě jejich letadel již v polovině roku. Ale zpočátku jen v některých letadlech. Celkem chce IAG instalovat systém do 300 letadel, 90 procent z nich bude mít systém instalovaný do jara příštího roku.
Na evropských linkách zatím není internetové připojení příliš běžné. Asi nejzajímavější je v tomto směru nabídka norského nízkonákladového dopravce Norwegian, který má připojení dokonce zdarma. Systém je u Norwegianu instalován ve většině letadel pro krátké trasy. Po Evropě internet nabízí v některých letadlech například i SAS.
Většina dopravců má palubní internetové připojení jen u dálkových letadel na linkách mimo Evropu. Ceny jsou různé, platí se za čas připojení nebo za určitý objem dat. Všeobecně je to relativně drahá záležitost, za celý let se obvykle platí 15 až 20 eur (375 až 500 korun), sazby za objem dat se pohybují od 15 dolarů (300 korun) za 0,5 GB u Emirates po 30 eur (750 korun) za 200 MB u Air France.
