Trojrozměrný ultrazvuk umožňuje lékařům i budoucím rodičům pohled na plod v děloze matky. Odborníci hranice posouvají – umí z těchto snímků zhotovit 3D model plodu. Ten by v případě rizikovějších případů mohl být zdrojem cenných informací. „Tehdy by dokreslil celý screening těchto vad,“ říká Petr Polák, vedoucí lékař prenatálního centra U.S.G.POL v Olomouci.
Celý magazín |
Do gynekologie a porodnictví vstupuje 3D tisk. Novinkou je 3D model plodu. Kde se tato myšlenka vzala?
Tímto tématem jsme se začali zabývat již před nějakou dobou. Zkoušeli jsme data z trojrozměrného ultrazvuku, jejž používáme při vyšetření plodu v děloze, převést do formátu, který by byl vhodný pro 3D tisk. Postupně vyvstaly tři nezbytné fáze celého projektu. Tou první je získání kvalitní trojrozměrné akvizice. Převedeno do laické řeči, 3D zobrazení musí být přehledné, celistvé, anatomicky správné a detaily dobře prokreslené. Druhá fáze je počítačové zpracování. Elektronickým skalpelem, virtuálním osvětlením a volbou správného 3D modulu dokážeme upravit výsledek do požadované podoby. Při tom už nemusí být nastávající maminka fyzicky přítomna. Třetí, velmi důležitá část je převedení velkého objemu dat do formátu, s nímž pracuje IT specialista. Upraví balastní artefakty a nevhodné elektronické šumy pro potřeby 3D tiskárny. Pak už napjatě čekáme na výsledek.
Která fáze těhotenství je pro tvorbu modelu nejvhodnější? Jde jej udělat v každém stadiu gravidity?
To je různé. Fascinující je zhotovení 3D modelu celého plůdku v prvním trimestru těhotenství. V reálné velikosti. Neméně lákavé jsou další detaily: hlavička se šíjí, tvář, rty nebo končetiny. Ty jsou doménou druhého a třetího trimestru.
Jaký je ideální pohled na plod?
To není příliš důležité. Trojrozměrný, případně čtyřrozměrný ultrazvuk umožňuje virtuálně listovat nejen v zobrazených rovinách, ale i v reálném čase.
Co dokáže 3D model plodu, případně jeho obličeje, říct?
Ukáže fyziologický stav, polohu a umístění plodu v děloze, jeho vztah k plodovým obalům, ozřejmí některé podstatné morfologické detaily. V případě vrozené vady dokáže určit její lokalizaci a rozsah. Například u výhřezů nitrobřišních orgánů, což je naštěstí vzácný defekt, si dovedu představit, že 3D model poskytne cennou informaci chirurgovi, který bude po porodu operovat.
Komerčně 3D modely plodu zatím neplánujete dělat. Proč? Nastávající maminky by službu jistě ocenily.
Skutečně nemáme zatím ambice tuto možnost komerčně nabízet. Rozumím tomu, že by asi byl jistý zájem, ale vzhledem k tomu, co jsem uvedl, bych se spíše rád orientoval na odborné, eventuálně prezentační využití.
Nepřemýšlíte, že byste tyto technologie časem využívali například u rizikovějších případů?
K tomu to jistě povede. Například určitý typ chromozomálních aberací se již v první třetině těhotenství může projevit disproporcí mezi velikostí hlavičky plodu a ostatními orgány. 3D model by v takovém případě dokreslil celý screening těchto vad. Ten je založený právě na ultrazvukovém zobrazení plodu a vyšetření krve nastávající maminky.
Na kolik by výroba takového modelu vyšla?
Patrně bychom uvažovali o ceně kolem dvou tisíc korun.
Jaké máte s modely plány?
Rádi bychom vytvořili jakýsi atlas fetálních 3D modelů v různých fázích nitroděložního vývoje. Uvidíme, jaké další informace nám sběr patřičných dat v tomto smyslu přinese.
Stále více žen má v posledních letech problém s otěhotněním. Čím si to vysvětlujete? Je to spíše stoupající věk rodiček, nebo jsou na vině i jiné faktory, třeba strava, stres a podobně?
Je to komplexní fenomén. Na problému se podílejí ženské i mužské faktory. Mnohdy jde o kombinaci obou. Určitou roli hrají vnitřní příčiny, mohou být geneticky podmíněné. Orgánové patologie se kombinují s hormonálními poruchami. Věk ženy hraje důležitou roli. Nezanedbatelnou úlohu sehrávají vnější vlivy. Ať už sociálního charakteru, či v souvislosti se zhoršujícím se stavem životního prostředí.
Pokud se žena rozhodne ve 40 letech otěhotnět, s čím by měla v těhotenství počítat?
Pravděpodobnost spontánního otěhotnění bude nižší. Sklon ke komplikacím bude vyšší v průběhu celého těhotenství. Nastane vyšší riziko potratu i předčasného porodu. U žen nad 35 let věku se významně zvyšuje také hrozba vrozených vývojových vad plodu, především chromozomálních aberací. Nejčastěji jde o Downův syndrom (to je genetická porucha spojená s opožděným tělesným růstem a mentálním postižením – pozn. red). Tak například 38letá žena má riziko, že se jí narodí dítě s Downovým syndromem, 1:150, ve 40 letech věku je to už ovšem až 1:80. Naštěstí zajišťujeme velmi efektivní screening Downova syndromu plodu včetně dalších aberací, který dokáže zachytit až 95 procent těchto závažných genetických vad.
