Stav podzemních vod je u nás nyní nejlepší od roku 2015. „V Česku se výrazně zlepšil stav podzemních vod, na některých místech se po několika letech objevila voda ve studnách,“ uvedl hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Martin Zrzavecký.
Celý magazín |
Výzkumníci často mluví o tom, že žijeme ve vodním blahobytu. A současná situace tomu odpovídá. Letošní zima byla velmi mírná, únor byl nejteplejší od roku 1961 a přitom hodně pršelo. „Srážkově byl měsíc únor podle předběžných údajů nadnormální. V průměru na našem území spadlo více než 150 procent srážek,“ popsali meteorologové z ČHMÚ.
Jak spolu souvisí teplejší počasí, častější déšť a půda nasycená vodou? Díky tomu, že země nepromrzla, se srážková voda mohla dostat do větších hloubek a doplnit zásoby podzemních vod.
Otázka však je, jak dlouho to vydrží. Žádný z vědců teď se stoprocentní jistotou nezodpoví otázku, jestli Česko v létě opět nepotrápí sucho. Podle modelů se alespoň zatím zdá, že letošní rok nijak dramatický nebude. Podrobná data jsou dostupná na webu Intersucho.cz. Jejich prognóza stavu sucha na půl roku dopředu odhaluje, že v polovině srpna na většině Česka bude až 70procentní pravděpodobnost, že půdní vlhkost dosáhne normálních, případně i vyšších hodnot.
Suchých roků přibude
Do budoucna se však klidně může opakovat scénář z let 2015 až 2020, kdy byl nedostatek vody rekordní. Některé obce zakazovaly lidem pitnou vodou zalévat zahrady, napouštět bazény, mýt auta. Kvůli vedru a suchu vědci zaznamenali vyšší úhyn některých druhů ptáků. Neúroda způsobila, že ceny krmiva pro dobytek šplhaly násobně nahoru a majitelé hospodářských zvířat se obávali katastrofických následků.
„Růst teploty vzduchu má v budoucnu podle všech scénářů pokračovat. Srážek bude stále zhruba stejně, jenže teplota vzduchu má velký vliv na výpar. To znamená, že i během srážkově normálního roku je velké riziko vzniku sucha,“ vysvětlil klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Pavel Zahradníček.
Sucho v Česku, rok 2075: Tato mapa ukazuje výhled na rok 2075. Dnů s extrémně nízkou vlhkostí půdy přibude a zároveň se sucho začne objevovat i v místech, která dosud netrápilo. | foto: Climrisk.cz
Ústav, v němž působí, zprovoznil nový web Climrisk.cz. Každý si na něm může najít předpovědi klimatické změny v různých oblastech. Je určený všem, kdo potřebuje data, ať už z profesního, nebo osobního zájmu. Z výpočtů jasně vyplývá, že počty dnů s extrémně nízkou vlhkostí půdy budou stoupat. Nyní jich nejvíce najdeme na jižní Moravě, především na Znojemsku. Vyloženě suchých dnů je tam v roce průměrně okolo třiceti. V roce 2075 to může být až k padesátce extrémně suchých dnů.
„Jižní Morava je nejteplejší a nejsušší oblastí v České republice a na sucho je, dá se říct, zvyklá. Ale tento nárůst bude určitě hodně nepříjemný. Zde bude určitě nutné soustředit se na zavlažování a dále pravděpodobně také na nové a odolnější odrůdy,“ podotkl Zahradníček.
Na jižní Moravě, stejně jako v sousedních státech na jihu Slovenska a v Dolním Rakousku, bude ke konci století podnebí připomínat Barcelonu. „Jenže ty plodiny, které známe ze Středomoří, u nás pěstovat nebudeme moci, protože jarní mrazy se budou objevovat vždy. A i během zimy přes velké oteplování přijdou chladné vlny, na které tyto subtropické vegetace nejsou zvyklé,“ dodal klimatolog Zahradníček. Kvůli suchému dřevu očekává také větší nárůst lesních požárů.
Málo pitné vody
Samozřejmostí nemusí být ani dostatek pitné vody. Ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala na únorové konferenci projektu Intersucho mluvil o tom, že po roce 2040 nádrž Švihov jen těžko pokryje celkovou poptávku po pitné vodě. Tato nádrž na řece Želivce na pomezí Středočeského kraje a Vysočiny dnes zásobuje pitnou vodou 1,5 milionu lidí, především Pražanů a obyvatel zmiňovaných dvou krajů.
Povodí Vltavy proto v okolí Švihova pracuje hned na několika opatřeních k zajištění dostatku vody. „Zpracováváme projekty, které mohou pomoci zemědělcům i dotčeným obcím. Jde například o zmenšení velikosti půdních bloků, vytváření remízků a tůní, které zlepší retenci vody v krajině a sníží vodní i větrnou erozi,“ popsal Kubala.
Podle něj bude také potřeba postavit další vodní nádrže, což však trvá velmi dlouho. Stavby brzdí majetkoprávní problémy. Ředitel Povodí Vltavy se domnívá, že musí nastat změna, protože kvůli zabezpečení pitné vody pro každého budou další nádrže potřeba.
