Stotisícové město tak může přijít o šedesát milionů korun.
Podmínky nastavuje nově zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle něj by měly obce svůj dluh snížit téměř o sedm set tisíc korun, Liberec dokonce o 43 milionů. Starostové nový zákon kritizují, považují ho za nesmysl a vměšování do samosprávy.
„Ministerstvo financí by si mělo nejprve udělat pořádek ve sdílených daních, velký nepoměr mezi vyvolenou čtyřkou velkých měst a ostatními krajskými městy je neospravedlnitelný a už měl být dávno změněn,“ prohlásil Jan Korytář (Změna), náměstek libereckého primátora.
V přepočtu tak prý Liberec, který je pátým největším městem v České republice přichází ve srovnání se čtvrtou Plzní ročně o 800 milionů korun. Liberec zatěžuje nejvíce komunální dluhopis, vydaný v roce 2010 v celkové výši dvě miliardy korun.
„Reálný dluh se ale snižuje o částku 70 milionů ročně naplňováním takzvaného umořovacího fondu. Aktuálně je tam 420 milionů, čistý dluh je tak ve výši přes jeden a půl miliardy korun,“ přiblížil náměstek.
Liberec by rád dluhopisy refinancoval
Město plánuje dluhopis refinancovat, čímž by se úroky snížily zhruba o deset milionů ročně. Takový krok se ale zatím nepodařil.
Sám Korytář uznává, že kvůli splátkám zbývá méně peněz na opravy městského majetku a investice. „Bez změny rozpočtového určení daní nejsme schopni dlouhodobě platit údržbu svého majetku,“ přiznal.
Pokud by nově mělo město přijít o dalších pět procent, tedy 60 milionů korun, pak by to s opravami a investicemi vypadalo ještě hůře.
Nespravedlivý přijde takový zásah ze strany státu i Josefu Horinkovi, starostovi Hrádku nad Nisou a předsedovi Sdružení obcí Libereckého kraje.
„Pokud města dluh splácejí, což třeba Liberec dělá, i když mu pak nezbývá tolik peněz na investice, tak nevím, proč by je za to stát měl trestat,“ upozornil starosta.
Chotyně se zadlužila při stavbě domu s pečovatelskou službou
Jinak mu ale nový zákon nevadí. „S tím, že by se obce neměly až hazardně zadlužovat, souhlasím. Na druhou stranu by měl existovat i mechanismus, kdy bankovní domy obce do takového dluhu ani nepustí,“ dodal.
Jednou ze čtyř obcí kraje, která přesáhla 60procentní zadluženost, je i Chotyně na Liberecku. Její starostka Jana Mlejnecká (Chotyně – obec, kde se hezky žije) se nad novým zákonem pozastavuje.
„Jak může vláda, která sestavuje deficitní rozpočty, diktovat obcím, jak mají hospodařit,“ říká starostka.
Chotyně se zadlužila při výstavbě domu s pečovatelskou službou. Na projekt za pětapadesát milionů korun získala 12,5 milionu dotace a zbytek zaplatila ze svého a z úvěru. Ten bude splácet 20 let. „Splácení nás výrazně nezatěžuje, dokázali jsme vedle toho například i zateplit školu nebo vyměnit kotle,“ popsala starostka.
Podle starosty Benecka Jaroslava Mejsnara (KDU-ČSL) by bylo hloupé nevyužít současných nízkých úroků. Obec si půjčila na výstavbu sedačkové lanovky v lyžařském středisku. Padesátimilionový úvěr bude splácet 15 let.
Nový zákon je protiústavní, domnívá se svaz obcí a měst
„Lanovka si na sebe ale vydělá a ještě máme jednu roční splátku v rezervě pro případ, že by třeba byla špatná zima,“ zmínil starosta. Splátky rozvoj obce nebrzdí, cestovní ruch dává navíc místním lidem práci.
Rovensko pod Troskami zase zadlužilo spolufinancování výstavby kanalizace a čistírny odpadních vod zhruba za 140 milionů korun. Město si kvůli tomu muselo půjčit 25 milionů korun, které bude splácet ještě čtrnáct let.
„Stejně bychom se tomu nevyhnuli. Zvládli jsme při tom opravit povrchy i osvětlení v některých částech. Voda se vyměnila kompletně celá, před tím pořád praskala,“ konstatovala starostka Jiřina Bláhová (ODS).
Podle Svazu měst a obcí je nový zákon protiústavní.
„Zjednodušeně řečeno říká, že při zadluženosti vyšší než 60 procent průměru svých příjmů za poslední čtyři roky, města a obce přijdou o pět procent ze sdílených daní. Takové opatření by v praxi obcím znesnadnilo vzít si půjčku například na výstavbu bytů či kanalizace a ohrozilo čerpání evropských dotací,“ vysvětlil předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl.
