Je jasné, že větrné elektrárny v současné době nemohou konkurovat tradičním elektrárnám a že bez dotací jsou nerentabilní. Je tam ale jeden ekonomický háček. Elektrárny, které spalují fosilní paliva, produkují emise CO2, které způsobují poškozování životního prostředí, v případě uhlí je to zhruba 1 tuna CO2 na jednu MWh. Ekonomové odhadují škody takových emisí a v současné době to vychází na 30 eur (to je odhad OECD), resp. 40 dolarů (kvantifikace používaná americkou vládou) na tunu CO2. Navíc to číslo bude dále zřejmě stoupat, OECD hovoří o 60 eurech v roce 2030.

http://www.oecd.org/tax/effective-carbon-rates-2018-9789264305304-en.htm

Pokud by i tyto celospolečenské náklady byly spotřebiteli hrazeny, došlo by ke zvýšení konečné ceny ze současných cca 4000 Kč/MWh na 4740 Kč/MWh. Výkupní ceny elektřiny z uhlí by přitom zůstaly 1560 Kč/MWh, jak píší v článku a výkupní ceny větrné elektřiny by se daly nastavit na 2300 Kč (tedy víc než dnes), aby byla konečná cena stejná jako u elektřiny z klasických zdrojů. To už by dávalo ekonomický smysl (snad jsem to teda spočítal správně).

A tahle úvaha samozřejmě neplatí pro jaderné elektrárny, tam žádné CO2 není.

a OZE platí náklady na provoz svých záloh, tj. klasických elektráren ?

Zaujalo mě, že "Elektrárny v Jindřichovicích ročně vyrobí v průměru 1 200 megawatthodin" a přitom původní projekt podle auditu tvrdil

"v konkrétních větrných podmínkách území výstavby vychází roční výroba obou generátorů 2 200 MWh/rok"

Takže pan auditor se v projektu sekl skoro o polovinu. To se mi zdá hodně.

Když jsou elektrárny nové, vydělávají i bez dotace. A když dosluhují, měly by se rozebrat a nic tam po nich nezůstane. A pak je tam buď pole nebo nová elektrárna. Ale žehrat na dotace s tím, že je u staré elektrárny drahá údržba, to mi přijde mimo mísu.

Koukám, že na svém patnáct let starém článku jsem se docela strefil

.

Média a ekologičtí aktivisté pějí ódy na starostu Jindřichovic pod Smrkem Petra Pávka za výstavbu větrné elektrárny (VE) s výkonem 1,2 MW, která vyrábí čistou (bezodpadovou) elektřinu a vydělává do obecní kasy asi 3 miliony korun čistého zisku ročně. V této souvislosti bývá negativně zmiňována i drahá, neekologická a vůbec fujtajblová jaderná elektrárna Temelín (1920 MW), která je považována za černou díru s nenávratně prošustrovanými miliardami. Když však na obě elektrárny pohlédneme střizlivým a nezfanatizovaným pohledem, začnou se nám věci jevit trochu jinak než jak je servírují například Deníky Bohemia. Jsem názoru, že VE jsou spíše legislativně posvěcenou loupeží než kvalitním zdrojem energie a právě ve srovnání s Temelínem to mohu snadno dokázat.

.

První moje výhrada se týká samotného financování výstavby elektráren.

Celková jindřichovická investice 62 milionů korun byla stavebníkem - obcí - kryta z vlastních zdrojů jen částečně. Stát (a my všichni) prostřednictvím Státního fondu životního prostředí věnoval Jindřichovicím 28 mil. Kč přímo jako dotaci, dalších 25 mil. půjčil na nízkoúročený úvěr a jen 9 mil. byla čistá obecní investice! Těchto celkem 62 mil. Kč tedy odteklo za hranice, k německému Enerconu.

ČEZ jako investor Temelína si na jeho stavbu musel naopak vzít komerční bankovní úvěry, které splácí (budiž, o to nižší daňový základ potom bude mít). Většinu prací a zařízení dodaly české firmy a ty zaplatily daně do českého státního rozpočtu, z nějž pak byla jindřichovická VE vesele dotována.

Druhá pochybnost pramení z reálného výkonu elektráren.

VE Jindřichovice dosáhne maximálního výkonu 1,2 MW až při větru 12 m/s. Celoroční průměrná rychlost v místě stavby je však jen 6 m/s. Už v 7. třídě základní školy jsme se učili, že kinetická energie - a tedy i energie větru, na níž závisí výkon VE - roste i klesá s druhou mocninou rychlosti, takže při polovičním větru dosáhneme přinejlepším čtvrtinového výkonu. Stálý průměrný výkon tudíž činí asi 300 kW a jen s touto hodnotou lze dále pracovat. Při 8000 hodinách provozu to znamená skutečnou výrobu 2,4 GWh ročně, přitom potenciál je 9,6 GWh (kdyby pracovala na plný výkon, jak to požadujeme po elektrárně uhelné či jaderné).

JE Temelín je však schopna svůj výkon 1920 MW držet prakticky celý rok, případně jej korigovat podle potřeb energetických dispečinků.

.

Třetí připomínku mám k reálné investiční náročnosti.

U VE znamená 62 mil. Kč / 1,2 MW investiční náklady 51.666 Kč na 1 kW - srovnatelné s temelínskými 50.306 Kč (98,6 mld / 1,92 GW). Jenže větru ani dešti neporučíme, "dodávky větru" a tím i elektřiny jsou nespolehlivé a reálný výkon větrné elektrárny je tedy maximálně 25% instalovaného (viz výše). Takže nyní přepočtěme ještě investici na reálnou výrobu při 8000 hodinách provozu ročně: u VE Jindřichovice znamená 300 kW po dobu 20 let vyrobení 48 GWh, tj. pouhé investiční náklady činí 1,29 Kč / 1 kWh.

JE Temelín však bude vyrábět 1920 MW po dobu 40 let, tj. 614 TWh s investičními náklady 0,16 Kč / 1 kWh - pořizovací cena je tedy osmkrát nižší. Po započtení úroků z úvěrů, provozních nákladů apod. by měl být Temelín výdělečný od asi 0,97 Kč / 1 kWh (údaj ČEZ, nemám důvod mu nevěřit), protože provozní náklady jsou skutečně minimální v poměru k objemu produkce. Oněch 0,97 Kč přibližně odpovídá noční sazbě pro domácnost, což je logické: v době nízké spotřeby totiž vyrábějí hlavně levné velké zdroje - Temelín, Dukovany a velké uhelné bloky; špičky jsou kryty i malými a dražšími elektrárnami, případně dovozem.

Takže i těmhle pazgřivcům přispíváme poplatkem na OZE z každé kilowatthodiny do pokladničky.

A co je na tom jako špatně.

Nějak nechápu na co si ta obec stěžuje?

20 let budou mít podporu, tak sakra mají vyděláno už dost a teď už za aby mě?

Ano to je důsledek dotací, každý s nimi počítá a když se na postarat sám o sebe tak najednou neví jak a zjišťuje že je to těžký?

Četných elektrárny jsou dobrá věc, ale sakra bez dotací nebo jen s lehkou pobidkou a ne to co se dělo díky posrancům ve vládě.

A takhle to dopadá, bez dotací už dneska nikdo nechce nic postavit.

A přitom je jasná věc, že dnes každý projekt se dá postavit levněji vždy o cenu dotací.

"Obě elektrárny stály 62 milionů Kč a byly financovány ze státních prostředků: 45 % dotace SFŽP ČR, 40 % půjčka SFŽP ČR, 15 % obecní peníze."

"Dnešní výkupní ceny se pohybují kolem 1 560 korun za jednu megawatthodinu. Elektrárny v Jindřichovicích ročně vyrobí v průměru 1 200 megawatthodin."

Za 20 let životnosti tedy vyrobí elektřinu v ceně 37,4 milionů (1560*1200*20).

Takže reálně bez dotací se za 20 let zaplatí asi tak 50% původní investice, po odečtení poplatků za servis a to bude ještě méně. A to se vyplatí!

To by bylo jednodušší tu elektřinu dovážet, i za dvojnásobnou cenu by se to vyplatilo...

Kolik by mohli dostat za ten šrot ve sběrně kovů? To by snad také hodilo nějaký příjem. Ale jinak souhlas.

Jen ať si tam tu zrůdnost na obzoru nechají i pak, jako memento...

Při běžných cenách elektřiny se investice do větrné elektrárny vrátí až v okamžiku prodání vyřazené elektrárny na recyklaci ......

Pokud by to dokázalo bez dotací vydělávat, tak s tím mám jediný problém, že to hyzdí krajinu.

Teď je to ale tak, že člověk "A" má pocit, že planetě prospěje ošklivý větrník v naší krajině, čímž se ušetří trocha ropy v Kuvajtu. Prosadí se dotace, která způsobí, že člověk "B", kterému je planeta ukradená, dobrovolně zhyzdí krajinu jen proto, že z toho má zisk. Oba dva jsou spokojení, až na to, že všichni ostatní lidé přispívají tomu prvnímu na realizaci jeho divných idejí a druhému na realizaci jeho zisku, a to bez možnosti vlastní volby.