"Loni jsme za celý kraj měli tři případy žloutenky. Pro nás je to neobvyklý nárůst. Rozhodně to není standardní situace," řekla vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Liberci Jana Prattingerová.
Co může být příčinou nákazy, hygienici neví a intenzivně po ní pátrají. Nejpravděpodobnější podle Prattingerové je, že se lidé nakazili nějakou regionální potravinou. "Naše šetření ve spolupráci s krajskou veterinární správou a se zemědělskou a potravinářskou inspekcí je zaměřeno tímto směrem," dodala Prattingerová.
Nemoc si lidé nejčastěji přivezou ze zemí s nižším hygienickým standardem. Hygienici ale vědí, že nikdo z nakažených v době, kdy se mohl nakazit, v zahraničí nebyl.
Akutním zánětem jater mimo jiné onemocněli i dva turnovští zastupitelé. Celé zastupitelstvo potom muselo na odběr krve, aby se zjistilo, zda není nakažen někdo další.
Výskyt žloutenky na Turnovsku je netypický
Výskyt na Turnovsku je netypický i v souvislosti s jinými kraji. Výjimkou je jen Praha, kde je v současné době stovka potvrzených případů. Lidé si tam ale žloutenku přivezli ze zahraničí, nebo se jedná o bezdomovce a lidi, kteří žijí v horších sociálních podmínkách.
Čtyři potvrzené případy žloutenky jsou také na Liberecku. S nákazou na Turnovsku ale nesouvisí. Na Liberecku totiž onemocněla celá čtyřčlenná rodina a zdroj nákazy je známý.
Pravděpodobné je, že počet nakažených lidí je na Turnovsku ve skutečnosti větší než čtrnáct potvrzených případů. Nákaza se totiž nemusí vůbec projevit a prokážou ji jen laboratorní rozbory, které najdou protilátku proti viru. A část lidí zase podle hygieniků nejde k lékaři, protože podceňují příznaky. Nemoc se pak dál šíří.
"Pokud se onemocnění projeví, bývají na začátku chřipkové příznaky jako je únava, může tam být bolest v podžebří. A ty většinou nepřivedou člověka k návštěvě lékaře. Navštíví ho teprve, až jim zežloutne kůže, bělmo, objeví se světlá stolice a tmavá moč," připomněla epidemioložka.
Nemocný nemusí vědět, že infekci vůbec má
Největší riziko, že se nemoc přenese na dalšího člověka, je v době, kdy nemocný vůbec neví, že má žloutenku. "Největší nebezpečí vylučování virů je čtrnáct dní před prvními příznaky," upozornila Jana Prattingerová.
Virus žloutenky je vysoce infekční. Hygienici proto doporučují, aby si lidé důsledně umývali ruce a také důkladně omývali ovoce a zeleninu.
Předcházet nemoci může také očkování, pojišťovny ale sérum nehradí.
