Problémem je také to, že řada absolventů univerzity odchází do jiných krajů nebo do škol vůbec nenastoupí.
Například absolventi matematiky se počítají na prstech jedné ruky. Zatímco před deseti lety nastupovalo podle nového rektora Technické univerzity v Liberci Miroslava Brzeziny do prvního ročníku čtyřicet až padesát studentů matematiky v kombinaci s jiným předmětem, letos je jich dvacet.
„Ke státnicím se jich dostávají jednotky. Absolventy matematiky máme tři. U chemie nebo fyziky je to ještě horší. Tam je to jeden člověk nebo třeba nikdo. V přírodovědných oborech je to strašně málo,“ řekl rektor Brzezina.
Situace se rok od roku zhoršuje, míní rektor
Je prvním rektorem, který působil na přírodovědně-humanitní a pedagogické fakultě, byl jejím děkanem i proděkanem. Na nedostatek učitelů zejména přírodovědných předmětů upozorňuje už několik let.
„Situace se rok od roku zhoršuje. Fakulty nemohou problém vyřešit, pokud tam studenti zkrátka nenastoupí. Je velký nepoměr mezi poptávkou a zájmem lidí studovat,“ sdělil rektor Brzezina.
Podle něj se rovněž naplno projevila demografická křivka. Univerzita nabírá studenty z populačně velmi slabých ročníků. Pedagogická fakulta má asi dva tisíce studentů, mívala jich zhruba tři a půl tisíce.
„Potenciál nabrat studenty už nemáme. Oblasti, odkud se k nám studenti hlásí, jsou na tom ještě hůř, než je celostátní průměr,“ podotkl rektor Miroslav Brzezina.
Nejhorší situace bude na vesnických školách
Zatímco před pěti lety absolvovalo libereckou univerzitu přibližně 150 studentů učitelství, v roce 2017 bylo absolventů 96. Řada z nich ale do školství vůbec nenastoupí, protože je zlákají soukromé firmy, nebo odejdou do jiných krajů.
„Některé přírodovědné předměty u nás vyučují magistři, případně i inženýři, kteří si dodělávají pedagogické minimum. Ještě tak získáme biologa, ale je třeba opravdu velmi málo chemiků,“ přiblížil ředitel liberecké základní školy Aloisina výšina Jaroslav Vykoukal.
„Zatím můžeme bohužel čekat spíš zhoršení. Vzhledem k tomu, že se vysoké školy potýkají s populačně velice slabými ročníky. Úplně nejhorší to bude u vesnických škol. Obrat nastane až v době, kdy na univerzity nastoupí děti, které jsou teď na základních školách. Ty teď praskají ve švech,“ zmínil ředitel Vykoukal.
Podle rektora Brzeziny by mohl částečně pomoci systém stipendií pro studenty, kteří se zřizovatelům škol zaváží k tomu, že po absolvování nastoupí na konkrétní školu a určitou dobu na ní setrvají. A také větší motivování budoucích studentů rodiči nebo učiteli na školách.
Studenty odrazují i nižší platy
Studentka liberecké univerzity oboru čeština - angličtina Barbora Jónová už dnes ví, že po získání titulu do školy nenastoupí. Pracuje na univerzitě a zatím učit nechce.
„Moje ideály se nesešly s tím, co jsem očekávala. Na univerzitě nás připravili na něco, co v reálu nefunguje. Učíme se moderní pedagogiku, na praxích jsem se ale setkala s tím, že to tam nešlo uplatnit,“ zmínila Barbora Jónová.
Studenty často odrazují i podhodnocené platy ve školství. „Ani se nedivím, že se do školství absolventům moc nechce, když nástupní plat učitele je třiadvacet tisíc korun. Nástupní plat nekvalifikovaného dělníka v některých továrnách, kde se přetahují o lidi, se pohybuje přes třicet tisíc,“ uvedl jeden z oslovených kantorů, který si nepřál zveřejnit jméno.
