Hejtman Libereckého kraje Martin Půta u soudu v Liberci. (11. září 2018)

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta u soudu v Liberci. (11. září 2018) | foto: Jan Pešek, MF DNES

Úplatky pro Půtu dokládají tabulky, tvrdí žalobce v závěrečné řeči u soudu

  • 27
S 830 tisíc korunami úplatku se podle státního zástupce počítalo pro hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu. Půl milionu pak podle spisu obdržel. Žalobce tvrdí, že to prokazují zejména tabulky se jmény a peněžními částkami nalezené v kancelářích firmy Metrostav, v nichž Půtovi náleží přezdívka Nejvyšší.

Žalobce to uvedl v závěrečné řeči u soudu a žádá pro hejtmana pět let vězení a sedm let zákazu činnosti související s výběrovými řízeními. Spáchal podle něj trestné činy přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby.

Martin Půta a jeho obhájce Tomáš Gřivna jsou přesvědčeni, že se žádný trestný čin nestal, to, co popisuje žalobce je lež a žádají úplné zproštění viny.

Kde je v ostře sledované kauze kolem rekonstrukce kostela sv. Máří Magdaleny v Liberci a tunelování evropských dotací pravda, musí rozhodnout senát krajského soudu v čele s Petrem Neumannem. Stane se tak zřejmě za přibližně čtrnáct dní.

Podle Kadlčka se Půta jako hejtman a tehdy ještě jako předseda Regionální rady ROP severovýchod, která rozhodovala o přidělování evropských dotací, choval netransparentně, konspiračně, nejednal ve veřejném zájmu, ale v zájmu dodavatele stavby, tedy Metrostavu. 

„Půta měl jako předseda zajistit zachování rekonstrukce kostela v programu a změnu financování na průběžné, neboť evropské peníze měly být vyplaceny až po dokončení oprav. Obojí se stalo, žádné peníze ale kvůli zahájení trestního řízení nebyly vyplaceny zhotoviteli díla, tedy Metrostavu,“ domnívá se žalobce. 

Ostatní členy rady podle něj Půta ovlivňoval nepřímo. „Stanovisko vedoucího komory bylo zásadní pro hlasování celé komory. Metrostavu pak pomáhal díky svým osobním kontaktům na tuto firmu,“ doplnil Kadlček.

Dodal, že obsah usvědčujících tabulek s přízviskem Nejvyšší naprosto sedí se zachycenými telefonními hovory, schůzkami a e-maily. Již dříve uvedl, že si stojí jednoznačně za tím, že Nejvyšším je právě Půta.

Po závěrečné řeči státního zástupce Půta vydal prohlášení. „Návrh trestu, který pro mě státní zástupce požaduje, tedy pět let odnětí svobody, mě překvapil. Podle mě naprosto ignoruje rok a půl trvající soudní jednání a výpovědi svědků, které sám navrhoval vyslechnout. Kdybych pana státního zástupce u soudu nevídal, musel bych si myslet, že tam vůbec nechodil a tudíž neslyšel, co tam zaznělo. Tedy že jsem nikoho neovlivňoval,“ prohlásil hejtman.

Tuto skutečnost nakonec žalobce podle Půty ve své závěrečné řeči sám výslovně připustil. „Že mi nikdo žádný úplatek neslíbil ani nenabídl, že jsem tedy logicky nikdy žádný úplatek nepřevzal ani jsem ve své funkci záhadně nezbohatl. Zřejmě jsem měl jen smůlu, že státní zástupce potřeboval do svého případu nějakou velkou rybu. Pevně ale věřím tomu, že mě soud nemůže odsoudit za něco, co jsem neudělal, a bez důkazů, které by spekulace obžaloby potvrzovaly,“ prohlásil hejtman.

Podle Půtova obhájce obžaloba pracuje s konstrukcí, že někteří obžalovaní měli Půtu titulovat přezdívkou Nejvyšší. 

„Takovou skutečnost nepotvrdil žádný ze svědků či obžalovaných, v žádném z odposlechů takto nikdo obžalovaného neoslovuje. Nejde ani o veřejně známou přezdívku. Mimo toto trestní řízení nikdo obžalovaného nespojuje. Z odposlechů vyplývá, že osoby, které přezdívku zmiňují, ji prokazatelně používají pro více osob,“ uvedl obhájce ve své závěrečné řeči. Obdobnou argumentaci lze podle něj použít na zmiňované tabulky s úplatky.

Co se týče hejtmanova ovlivňování členů rady ROP, tak to prý ani nešlo. „Státní zástupce konstruuje vinu tak, že měl dojednávat podporu projektu na schůzkách předsednictva výboru a snaží se vytvářet dojem, že tyto schůzky byly konspirační. Ve skutečnosti se jedná o opak. Schůzky neporušují žádné zákonné ustanovení,“ dodal obhájce.