Pane docente, máte "do značné míry" pravdu :-). Kleč je opravdu na Rašeliništi Jizery a leckde jinde v Jizerkách (na rašeliništích) původní. Ta je samozřejmě zcela žádoucí a požívá ochrany. Problém spočívá v tom, že za imisní kalamity se jako náhradní dřevina za odumírající smrky používala k výsadbám kleč zcela nepůvodní s jinou genetickou informací (zpravidla tatranská nebo ještě hůře hybridy s borovicí blatkou). Jednak byla tato kleč vysázena na stanoviště, kam patří smrk (a na kterých se aktuálně zmlazuje, čemuž výsadby kleče brání) a jednak už po letech kvete a pylem sprašuje právě ty původní porosty jizerské kleče (stáří klidně 100-200 let...) a způsobuje korozi genofondu, což nemusí mít akutně velký význam, ale je těžké odhadnout další vývoj a není dobré vnášet další nejistoty do ekosystému.

Dobry den

dekuji za odpoved a komentar :) neodpustim si ale jeste malou rejpavou poznamku o te korozi genofondu. Kdyz vitr sfoukne pyl z Kotle do Pancavskeho raseliniste - tak se tim prece taky michaji dve formy klece s odlisnymi pozadavky na ekosystem. To je tedy "prirozena koroze" genofondu? a co kdyz ten vitr dofoukne pyl az na VJL? Ale vazneji, jako laika by mne napr. zajimala podstata argumentu typu "je chybne sazet smrky vypestovane v nizinne skolce do drsneho klimatu hor" V te nizinne skolce vyrostly prece smrky, jejichz pra/rodice z doby nejvyse pred 100 - 200 lety taky pochazeji nekde z hor (leckdy tedy asi i napr. z Alp, ne z ceskych hor) to se jejich geneticka vybava tak rychle zmenila? A k tem "prirozenym" smrkum - nekde jsem cetl, ze puvodni smrky sumavske, krusnohorske atd. jsou od tech puvodnich jizerskych a krkonosskych geneticky temer nerozlisitelne, rozdil je videt az pri srovnani se smrky jesenickymi (a pochopitelne karpatskymi ci alpskymi) Zdravim Vas

Jak ze to je s ne/puvodnosti klece na Velke Jizerske louce a jinde v raselinistich. Ta klec je tam prece do znacne miry puvodni!