Léčebna respiračních nemocí ve Cvikově si vyrábí kyslík sama a ve velkém. Nové rozvody, na něž je napojeno sto lůžek, přináší pacientům nesrovnatelně vyšší komfort, sanatoriu samostatnost a úsporu peněz.
„Samozřejmě i odpovědnost je vyšší, ale je dobré mít výrobu kyslíku pod vlastní kontrolou. Ať už z ekonomických důvodů, ale i z důvodu bezpečnosti chodu celého zařízení,“ poznamenal ředitel léčebny Rudolf Focke.
 |
Podle něj se stav mnoha pacientů s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) po covidu výrazně zhoršil. „Proto je potřeba kyslíku výrazně vyšší než dříve,“ dodal s tím, že jde asi o čtyřicet procent. „Je to vždy otázka ročního období a dalších vlivů. Třeba podzim a jaro jsou pro pacienty tohoto typu krizové,“ zdůraznil.
Doposud byly menší oxygenátory umístěné u 48 lůžek. Ty pořídil ústav asi před pěti lety ve chvíli, kdy se cena nakupovaných lahví kyslíku ztrojnásobila. Oxygenátory ale s sebou nesly komplikace jednak proto, že produkovaly teplo a pokoje ohřívaly, navíc byly hlučné, což pacientům na pohodě nepřidávalo.
„Třetí věc byla, že kradly z místnosti kyslík. Pacient ho na jednu stranu dostal víc, ale z místnosti jsme mu ho brali, takže muselo být soustavně otevřené okno, což nebylo ideální,“ poznamenal Focke. Nadto o bedny u postelí lidé zakopávali, takže nebyly příliš bezpečné.
Závislost na kyslíku v lahvích se neosvědčila
„Teď je to veliký pokrok a pro pacienty ohromné plus. Po ekonomické stránce je to v každém případě výhodnější než nakupování kyslíku přímo v lahvích,“ zhodnotil ředitel. Závislost na kyslíku v lahvích se neosvědčila zejména při covidu, kdy jich byl akutní nedostatek. Ústav je plánuje i nadále kupovat, ale v menším množství – jen jako zálohu zdroje.
V kritické situaci, například při výpadku oxygenátoru, se systém automaticky přepne na záložní lahve. Současně signalizační zařízení nahlásí problém pohotovostní servisní službě, která musí urychleně nastoupit a zajistit buď náhradní lahve, nebo zprovoznit zařízení. „Visí na tom lidské životy. Na rozvody je napojeno sto postelí, takže riziko je veliké,“ upozornil Focke, který pro jistotu ponechává v záloze také původních 48 oxygenátorů.
Novou výrobnu kyslíku jistí i dieselagregát o výkonu 130 kW, který je schopen oxygenátor zásobovat elektrickou energií. Léčebna disponuje také záložním dieselagregátem o menším výkonu 40 kW.
Čistota vyráběného kyslíku je 93 až 95 procent, jeho kvalitu hlídá Státní ústav pro kontrolu léčiv. Focke vyzdvihl, že oproti dřívějšímu systému firmy Linde vyrábějí kyslík při pokojových teplotách a tlaku 4,5 atmosféry. Před podáním pacientům jej ředí medicinálním vzduchem. Nová rozvodna stála 17,3 milionu korun, většinu z nich pokryjí evropské zdroje.
V plánu jsou i solný bazén a parní sauna
„Na tento projekt obdržíme po vypořádání administrativních náležitostí dotaci bezmála 14 milionů korun z Integrovaného regionálního operačního programu. Peněz bychom se měli dočkat letos v květnu,“ uzavřel Jiří Ulvr, náměstek hejtmana pro resort evropských projektů.
V této souvislosti plicní sanatorium zvažuje ještě další dva projekty. Jednak kompletní rekonstrukci pavilonu E včetně zateplení střechy, stavby bezbariérového výtahu či modernizace pokojů.
Druhou akcí je stavba solného bazénu, solní parní sauny a solné místnosti, která by mohla významně přispět k rehabilitaci pacientů. K ní se v současné době už připravuje studie.
„Pan ředitel Focke je zásobárna projektů, proto neustále děláme nové a nové věci, například zateplení, které teď běží v jiné části léčebny. Ústav je schopný si na sebe vydělat. My dáváme řediteli sice provozní příspěvek, ale on nám ho v podstatě neustále vrací, protože ho nespotřebuje,“ pochvaloval si Vladimír Richter, radní pro resort zdravotnictví, podle nějž pacienty do Cvikova láká nejen úroveň nabízených služeb, ale i neustálé vylepšování tamního prostředí.
