Lidé jsou ochotní si za zdravotní péči zaplatit. Neobracejí se ale na fakultní či krajské nemocnice, ale spíš na soukromý ambulantní sektor. Některá města lákají na zdravotní péči i turisty.
„Za EUC Kliniku Plzeň lze konstatovat, že zájem pacientů o péči v samopláteckém režimu je víceméně setrvalý. Nejčastěji si lidé hradí preventivní prohlídku mimo dvouletý cyklus, který je hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Takových požadavků jsme v roce 2019 evidovali kolem osmdesáti, v loňském roce bylo těchto prohlídek 97,“ konstatovala ředitelka EUC kliniky Plzeň Alena Hynková.
Nárůst zájmu eviduje klinika v laboratorní diagnostice, kde si lidé oblíbili balíčky cílící na konkrétní orgán. „Preferují balíčky zaměřené na játra nebo na srdce,“ nastínila Hynková. U mužů klinika zaznamenala nejvíce samoplátců při stanovování indexu zdraví prostaty. Mezi lety 2019 a 2023 evidovala klinika nárůst vyšetření o 35 procent, kdy v roce 2023 provedla na 372 zmíněných vyšetření na základě požadavku klienta mimo rámec úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
Ženy nejvíce poptávaly laboratorní vyšetření na stanovení hladiny vitaminu D v krvi. „Zájem v roce 2023 atakuje hranici 600 vyšetření přímo hrazených pacientkou,“ nastínila ředitelka kliniky.
Standardně vyšší nárůst samoplátců je podle ní ve stomatologii, kde si lidé rádi připlatí za kvalitnější materiál a moderní technologie ošetření. „Ty jsou zárukou trvanlivosti i vyššího komfortu,“ sdělila Hynková.
„Péče o vlastní zdraví, i za předpokladu, že na některých ošetřeních je nezbytné se osobně finančně podílet, patří už k dobrým trendům dnešní doby. Lidé si uvědomují čím dál více, že investice do vlastního těla a jeho bezchybného fungování je investicí, která se mnohonásobně vrátí ve vyšší kvalitě života. A upřímně – odpustit si třeba jedno posezení s přáteli nebo plnou nádrž benzinu a totožnou částku nasměrovat například do kvalitní zubní výplně, je v dlouhodobém horizontu zcela jistě dobré rozhodnutí,“ dodala Hynková.
Mluvčí Fakultní nemocnice v Plzni Gabriela Levorová upozornila na pravidelný zájem o sonografická vyšetření mamocentra, která byla hrazena pacientkami. „Tato vyšetření v drtivé většině hradí pojišťovny, samoplátci jsou v případě, že žadatelka nesplňuje screeningový limit, nemá pojištění nebo vyžaduje vyšetření z jiných důvodů,“ sdělila Levorová. V roce 2020 podstoupilo ve FN Plzeň toto vyšetření 136 žen, v roce 2021 pak 116 pacientek, následující rok 145 a loni 134.
„Fakultní nemocnice Plzeň není na poskytování prevence neplacené ze zdravotního pojištění zaměřena, zajišťujeme zejména akutní a specializovanou péči. Velkou pozornost věnujeme propagaci prevence nejen přímo na odborných pracovištích, ale pořádáme akce pro veřejnost v rámci odborných seminářů na různá témata,“ uvedla Levorová.
Mluvčí nemocnic Plzeňského kraje Jiří Kokoška konstatoval, že nadstandardní například preventivní péči nehrazenou ze systému zdravotního pojištění v krajských nemocnicích příliš pacientů nevyhledává. Je to ojedinělé bez významnějšího vývoje v uplynulých letech. Je to dáno mimo jiné tím, že tento trend je patrný hlavně ve velkých městech, kde naše nemocnice nepůsobí, nebo že se na tento typ klientely zaměřují privátní ambulantní poskytovatelé péče,“ konstatoval. Malý objem pacientů žádajících péči, kterou nehradí zdravotní pojišťovna, zaznamenávají i plzeňské nemocnice ze skupiny Privamed. Uvedla to mluvčí Privamedu Eva Milerová. Výjimkou bylo podle ní období covidu, když si tisíce lidí byly ochotné zaplatit testy na přítomnost covidové nákazy.
Celý magazín |
Platba za zdravotní péči je směrem, s pomocí kterého některé subjekty lákají i turisty. Třeba Brno láká turisty nejen na památky, vynikající gastronomické podniky a kulturní vyžití, ale také na kvalitní zdravotní péči. „Díky projektu Brno Medical mohou zájemci ze zahraničí spojit příjemné s užitečným a využít možnosti, jež nabízejí místní kliniky v různých oblastech medicíny, i další atraktivní nabídky regionu,“ napsal nedávno web iBrno.
„V prvotní fázi jsme zaváděli značku, vznikly webové stránky, online kanály atd. V roce 2023 pak probíhaly první kampaně na zahraničních trzích v Rakousku a na Slovensku, kde jsme podávali už konkrétní informace o tom, kdo je do projektu zapojený, kde se mohou zájemci ubytovat a podobně,“ popsala vznik projektu Martina Grůzová, ředitelka Centrály cestovního ruchu jižní Moravy, která na projektu spolupracuje s Regionální hospodářskou komorou Brno.
