Králíci různých plemen a zbarvení se snažili na víkendovém mistrovství Evropy v Jablonci nad Nisou vyskočit co nejdál, co nejvýš nebo zdolat co nejvíc překážek v co nejkratším čase.
Ne vždy jejich výsledky korespondovaly s jejich schopnostmi, často totiž výkony čtyřnohých závodníků ovlivňuje jejich momentální rozpoložení. „V elitní třídě parkuru soutěží nejvyskákanější králíci, i ti ale mohou dělat chyby. Několik reprezentačních dvojic odstoupilo, protože byl králíček unavený nebo zalehával. Také záleží, jak se vyspí a jakou mají zrovna náladu, což je nevyzpytatelné,“ popisuje Vendula Kohoutová, moderátorka akce.
Šampionátu se účastnilo šedesát závodníků a přes dvě stě králíků. Aby se na osmý ročník mistrovství Evropy v králičím hopu vůbec probojovali, museli projít v Česku kvalifikačními závody. „Soutěží zpravidla dívky, průměrně jim bývá kolem dvaceti let,“ dodává Kohoutová. Muži závodili jen tři.
Česko reprezentoval čtyřiadvacetiletý David Rozkošný z Přelouče, který chová králíky odmalička a jejich výcviku se věnuje od roku 2014. Ve své chovatelské stanici se snaží vybírat králíky s vhodnými predispozicemi už podle jejich rodičů. Potenciál vidí hlavně v těch aktivnějších, kteří s lidmi dobře spolupracují.
O aktivitě jeho čtyřnohých svěřenců hovoří i čerstvé škrábance na jeho krku. „Někteří králíci jsou dost temperamentní, ale při skákání je to potřeba. Nejsou to úplně mazlíci, ale spíš sportovci,“ směje se Rozkošný, který si z Jablonce odvezl hned tři zlaté medaile.
„Takový úspěch jsem nečekal, hlavně mě překvapil Psycho, který byl totální outsider a dostal se sem vlastně náhodou,“ přiznává Rozkošný s tím, že plné jméno ušáka zní About Sweet but Psycho Bunny Means World. „Ze začátku se jmenovali Ferda, Pepa a podobně, ale aby se to neopakovalo, vymýšlí se fakt dlouhá a originální jména,“ vysvětluje chovatel, zatímco se ke skoku dalekému připravuje další čtyřnohý závodník na kšírech.
V Jablonci bylo mistrovství poprvé
Počáteční metrový skok zvládá ladně a doskočí s výraznou rezervou. Není divu, český rekord ve skoku dalekém je 295 centimetrů. Zato další ušák se k dřevěným překážkám staví zády, čímž dává jasně na srozuměnou, že na skákání zrovna nemá náladu. Další se snaží překážky přeběhnout, škobrtá a většinu jich shazuje. Hned při druhém – tentokrát úspěšném – pokusu ale dokazuje, že je na mistrovství právem.
„V Jablonci pořádáme mistrovství poprvé, nikdy se tu nekonalo ani mistrovství republiky. Není snadné sehnat sportovní halu, kde se můžou akce takového rozsahu pro zvířata pořádat. V halách upřednostňují jiné sporty jako basketbal či florbal. Přitom králičí hop není v Česku žádnou novinkou. I když se při jeho zmínce lidé většinou pousmějí, je tu minimálně deset let,“ prozrazuje Kohoutová.
Čeští závodníci se podle ní obávali hlavně Švédů, protože je Švédsko považované za velmoc králičího hopu. Tituly ve skoku dalekém, všech třídách parkuru, skoku vysokém i v těžké a elitní rovinné dráze ale překvapivě připadly Čechům. Konkurovala jim nejen švédská, ale i slovenská a německá reprezentace. Každý soutěžící využíval k motivaci králíků vlastní ověřené metody – kde nestačila gesta nebo slova, následovaly zvukové pobídky či mazlení před startem.
