Co všechno do svých lektvarů, mastí, tinktur či balzámů přidával, se teď návštěvník může dozvědět v obnoveném Kittelově domě zvaném Burk. Obří roubené stavení, jedno z největších v Čechách, se po letech otevřelo lidem.
Nechybělo přitom málo a z domu byla ruina. Nebýt toho, že se ho obci Pěnčín podařilo před lety zakoupit, mohl dům z roku 1747 skončit kvůli různým spekulantům jako hromada dřeva a kamení.
Burk ožil po šestnácti letech nákladných záchranných prací. Tento týden přivítal první turisty. Ti uvnitř najdou muzeum věnované nejen zázračnému doktorovi Kittelovi, ale i historii Pěnčínska, turistické infocentrum i místo pro pořádání různých kulturních či osvětových akcí.
„S ohledem na význam domu jsme navázali spolupráci s muzeem Českého ráje v Turnově a kolegy ze Žitavy. Od počátku jsme kladli důraz na atmosféru a původní smysl domu, ale samozřejmě i na odborná a poutavě podložená sdělení a historická fakta,“ říká k expozicím Jan Sedlák, který dohlížel na rekonstrukci historického domu.
Burk si léčitel Kittel přezdívaný Faust Jizerských hor postavil nejen jako zázemí pro svoji rodinu, ale využíval ho i jako sanatorium pro své pacienty a jako lékárnu. Menší budova vedle mohutného stavení měla sloužit jako pitevna a místo pro přijímání pacientů s nakažlivými chorobami.
Ve sklepení je expozice o vodoléčbě
Teď si lze tajemstvím opředené stavení projít doslova od sklepa po půdu. Pod kamennými klenbami ve sklepení je expozice o vodoléčbě, na které Kittel stavěl a předběhl tím tak mnohem známějšího Vicence Priessnitze o sto let. Část badatelů tak považuje Kittelův dům za jedno z nejstarších horských sanatorií u nás a možná i ve střední Evropě.
„Do sklepení jsme také umístili archeologickou a geologickou výstavu, která odkazuje až do pravěku. Právě v okolí Pěnčína se ještě dnes dá narazit na unikátní stopy lidské činnosti z období pravěku, které jsou dokonce starší než Stonehenge nebo egyptské pyramidy. Těžil se tu kámen železivec, který se používal pro výrobu sekyrek, které se staly významným obchodním artiklem. Kamenné sekerky putovaly odsud po celé Evropě,“ přibližuje Sedlák.
Další výstavní panely seznamují s lámáním břidlice na střešní tašky, což byla činnost, která značnou část obyvatel Pěnčínska živila v 19. století. Pozornost muzejníci zaměřili i na lidovou architekturu Pojizeří a lidové umění.
Burk rovněž voní po různých bylinách a léčivých rostlinách, které Kittel a po něm i jeho syn Pavel používali v 18. století k léčení nemocných. K vidění jsou jak v sušené podobě, tak na záhonech v obnovené zahrádce pod okny Burku.
Další vzácné byliny pěstoval Kittel ve sklenících, které se už ale nedochovaly. „Expozice jsou zajímavé, ale mě zajímá spíš ten dům jako takový. Je vidět, že jeho záchrana probíhala s láskou, je krásně opravený. Mám radost, že se ho podařilo zachránit, je to kouzelné místo,“ sdělil jeden z prvních návštěvníků Josef Klečka.
Kittelův dům bude do konce září přístupný denně s výjimkou pondělí a v říjnu bude otevřený o víkendech a státním svátku.
