Podle zpravodajství očitých svědků byly potyčky v Praze místní (jakkoli tvrdé) a většina města žila relativně normálním životem. Zatímco kdybych měl věřit televizím poloviny světa (máme možnost sledovat zhruba padesát stanic), tak byla Praha v jednom ohni, od Benešova mířily na město tankové kolony a bankéři byli věšeni po tisících. (Drobná hyperbola, ale opravdu jen drobná. Televize BBC například hlásila, že do boje s demonstranty byla povolána armáda.)
EXPO 2000 je na tom ve srovnání s „hořící“ Prahou o něco lépe. O tom se akorát vytrvale píše, že je propadákem – přitom je zde 150 000 lidí denně a velká většina odchází spokojena. Ale média ráda dělají o událostech svou představu předem a pak se jí nepouštějí, ani když je jejich vize posléze ve zjevné kolizi s realitou.
Přiznávám, že coby novináři se mi poslední věta nepíše lehce.
 Většina odpůrců globalizace se na pochod proti MMF a SB Prahou vybavila transparentem. (26. září 2000) |
