Palácové sály zaplnilo víc než dvě stě prací od bezmála devadesáti tvůrců, kteří se od pozdní renesance po vrcholnou secesi utkávali malbou, kresbou, sochou, ale také prostřednictvím užitého umění s lidským tělem a zejména s pudy, které jím hýbou.
Přestože autoři výstavy vybírali pouze z toho, co je k dispozici v některých tuzemských galeriích a sbírkách, podařilo se jim sklenout zřejmý oblouk: a to od galantního, čili spiklenecky náznakového zpracování námětu po díla čistě pornografického rázu, která v prvé řadě ukazují.
Od alegorie k člověku
Zatímco renesance používala při zobrazení "lásky–touhy–vášně" postupů alegorie, mytologických či náboženských podobenství, a vyjadřovala se tedy oklikou, počínaje barokem začali umělci sahat po
námětech pozemských a za hrdiny svých pláten častěji volili člověka v nejvšednějších situacích.
Symbolika a náznaky, vymiňované dobovou morálkou, sice ani poté nevymizely, ale obrazy jako by získaly pohlaví: přestaly být idealisticky asexuální a pronikl do nich smyslový život.
Zpracování "milostných námětů" dokročilo na svůj vrchol v 19. století: se sociálně kritickým podtextem do nich pronikl ironický humor a éra dekadence zrušila všechna myslitelná tabu. Díla Aubreyho Beardsleyho či Franciska Goyi, Féliciena Ropse nebo Heinricha Vogelera však mají ještě jedno specifikum: jde o práce grafické.
A právě jemná technika rytí a komorní rozměr těchto děl dovolují lásce, touze i vášni projevit se ve vší své plnosti a intimitě. V Clam-Gallasově paláci je jim vyhrazen celý Grafický kabinet.
Expozice samozřejmě nabízí zvučných jmen a výjimečných prací daleko více: Adama a Evu od Lucase Cranacha, Spící Venuši s Amorem Godfrieda Schalckena, mědiryty Albrechta Dürera, díla Brandlova, Mánesova, Brožíkova, Hynaisova, sérii sugestivních maleb Beneše Knüpfera či dráždivá plátna Maxmiliána Pirnera.
Někde je téma milostnosti patrné okamžitě, jinde je třeba si erotický náboj poskládat z četných šifer a odkazů. O to je procházka výstavou Láska–touha– vášeň dobrodružnější.
Láska–touha–vášeň
Clam-Gallasův palác, Husova 20, Praha 1, kurátorka L enka Stolárová. Výstava trvá do 31. srpna, otevřeno út – ne vždy od 10 do 18 hod., vstupné 100 korun, cena doprovodného katalogu 250 korun.
Hodnocení MF DNES: 80 %
