Kdo někdy protikomunistické demonstrace fotil, ví, že tohle si bez svolení Veřejné bezpečnosti absolutně nemohl dovolit: hrozilo mu přinejmenším zabavení filmu, popřípadě poničení kamery, zadržení, zbití a potíže v zaměstnání. "Tohle se nemělo stát," říká na zařazení Šperlových snímků na pražskou výstavu překladatel a fotograf Jaroslav Kořán, jeden z autorů expozice.
"Hovořil jsem o tom s ostatními vystavujícími a někteří mi říkali, že kdyby věděli, že tam budou zařazeny i tyhle fotky, tak buď by se té akce nezúčastnili, anebo mělo být na panelech jasně uvedeno, že jsou to práce pořízené z druhé strany barikády."
Nejrozhorlenější byl fotoreportér Jan Šibík, který zprvu dokonce uvažoval, že si své příspěvky z již probíhající výstavy odnese.
Fotoreportér David Neff byl v devětaosmdesátém studentem; v pražské Vodičkově ulici tehdy utekl před policií do tamější cukrárny a sledoval dění seshora, kde měl podnik kavárenskou část: "Pamatuju se na hajzla, co postával při honech na lidi ve Vodičkově ulici. Vždycky mu policajti před objektiv přivlekli zmláceného demonstranta a on ho vyfotil. To se mi vybavilo, když jsem teď na Šperlovy dokumenty zíral."
Daniel Šperl byl tehdy členem tzv. pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti, kde vykonával náhradní vojenskou službu. "Nedělal jsem ty snímky pro vnitro jako takové, měl jsem jen povolení používat fotoaparát," tvrdí dnes Šperl, loňský absolvent fotografie na pražské FAMU. Podle vlastních slov si tehdy vyrobil soukromou fotografickou publikaci ze "zákroků" a tu později ukazoval právě i na FAMU. Tak se o jeho "úlovcích" dozvěděla kurátorka výstavy 1989 očima fotografů Daniela Mrázková. Na její výslovné přání Šperl svolil se zveřejněním snímků, i když to nejprve hodně zvažoval. "Dneska se taky nikdo neptá, jak vznikaly leckteré válečné fotografie, například Roberta Capy," ohrazuje se Šperl na dotaz, zda mu přijde vhodné snímky vystavovat zrovna při takovéhle příležitosti.
"Ano, Šperlovy snímky jsem na výstavu chtěla," netají se kurátorka Mrázková. "Nabídla jsem mu, že je zařadím buď anonymně, anebo se jménem. Autor zvolil druhou možnost. Každý, kdo jen trochu přemýšlí, pozná, že snímky vznikly z policejní strany." Na otázku, jestli tento fakt neměl být na výstavě výslovně uveden a zda kolekce Šperlových fotografií nejde proti duchu jiných vystavených záběrů i smyslu celé akce, Daniela Mrázková odpovídá: "Jde hlavně o ty fotky. O morálku jejich vzniku jistě také, ovšem ta je přece na záběrech vidět. Ale nejdůležitější je, že takový materiál vůbec existuje. Po deseti letech už není tolik důležité, jak věci vznikly, a za padesát let již nebude vůbec nikoho zajímat, odkud Šperlovy snímky pocházejí. Zaplaťpánbu, že tu jsou."
 28. 10. 1989, Praha (Autor byl v té době členem pohotovostního oddílu Veřejné bezpečnosti.) |
 28. 10. 1989, Praha (Autor byl v té době členem pohotovostního oddílu Veřejné bezpečnosti.) |
 28. 10. 1989, Praha (Autor byl v té době členem pohotovostního oddílu Veřejné bezpečnosti.) |
