Z výstavy Artěl - Umění pro všední den 1908 - 1935

Z výstavy Artěl - Umění pro všední den 1908 - 1935 - Čajový a kávový soubor kulovitý - Rudolf Stockar (před r. 1914) | foto: UMPRUM

Artěl představuje umění pro českou domácnost z přelomu minulých století

  • 1
Umělecké družstvo Artěl srovnávají historici s německým hnutím Bauhaus. Činnost Artělu nyní připomíná výstava v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu.

Artěl se stal světovou značkou českého užitého umění první třetiny minulého století. Výstava Artěl s podtitulem Umění pro všední den 1908–1935 je po Biedermeieru dalším úspěšným výstupem vědecké práce Uměleckoprůmyslového muzea.

Z výstavy Artěl - Umění pro všední den 1908 - 1935Autor výstavy Jiří Fronek nejen připomíná sté výročí založení družstva, ale přehledně diváka seznamuje s činností Artělu, který v první třetině dvacátého století spojil folklorní prvky lidové kultury s prvky geometrizujícího kubismu.

Ryzí avantgarda

Po vzniku první republiky se několik umělců, architektů a teoretiků družstva rozhodlo vytvořit český národní styl. A do jisté míry se jim to také podařilo, neboť Artěl zastupoval české dekorativní umění v zahraničí na mezinárodních výstavách v Monze roku 1923 a v Paříži roku 1925.

Dnes patří do evropské moderny podobně jako inspirující rakouský spolek umělců Wiener Werkstatte či německá škola architektury a designu Bauhaus. Výsadní práva na výrobu replik uměleckých předmětů výrobní značky Artěl má od roku 1993 společnost Modernista.

Z výstavy Artěl - Umění pro všední den 1908 - 1935

Ačkoliv tvůrci kolem Artělu vytvářeli dekorativní umění, hračky, čajové servisy, bytové doplňky, jejich základní premisou nebyla funkčnost. "V českém dekorativním umění první třetiny dvacátého století se rozprostírala touha po experimentu a hravost tvůrců," objasňuje Jiří Fronek.

Experimentální přístup k tvorbě drobných užitých předmětů a později i bytových doplňků vede dnes historiky k přesvědčení, že Artěl byl "avantgardou v pravém slova smyslu". Inspiraci pro vznik Artělu v roce 1908 našli čeští umělci ve Wiener Werkstatte, uměleckém sdružení, které založili v roce 1903 vídeňští umělci Josef Hoffmann a Koloman Moser.

Jim se společně s dalšími podařilo zpřetrhat tradici ornamentální vídeňské secese a nechali vzniknout nový, moderní vizuální styl, pro nějž byla typická jednoduchost v dekoraci i tvarech.

Z výstavy Artěl - Umění pro všední den 1908 - 1935Podobné ideály a postoje jako Wiener Werkstatte zformulovali architekti družstva Artěl Pavel Janák a Vlastislav Hofman v manifestu Kam směřuje Artěl? z roku 1918. Stylem tíhla ateliérová produkce Artělu ke geometrizaci a k tvarové redukci předmětů blízké kubismu.

Prvky rondokubismu se podle Fronka dokonce objevily dříve v užitém umění než v architektuře. A tady si dovolím připomenout pýchu českého umění, totiž že kubismus v architektuře je českým unikátem. V letech 1927–1930 se produkce Artělu od kubismu odklonila a přilnula k jednoduchosti a užitečnosti funkcionalismu.

Co chtěli, co dokázali

Mezi hlavní předsevzetí umělců družstva Artěl patřila snaha kultivovat bytovou kulturu a životní styl. "Chceme vzkřísit smysl pro výtvarnou práci a zvýšit vkus v denním životě, najít účelný a krásný tvar pro každý předmět užitkové hodnoty," napsal tehdy v manifestu Artělu architekt Hofman.

Na výstavě si soubor vytyčených cílů družstva může návštěvník přečíst v plném znění, stejně jako poutavé shrnutí dějin uměleckého družstva. Uměleckoprůmyslové muzeum přistupuje k výstavám příkladně, až pedagogickým způsobem. Nespokojí se s vystavením velmi kvalitních exponátů, ale návštěvníky v dobrém slova smyslu "vzdělává".

Z výstavy Artěl - Umění pro všední den 1908 - 1935

Divák se tak hned po vstupu dozví například to, že "družstvo Artěl ... sdružovalo nejvýznamnější osobnosti české výtvarné scény – teoretiky umění, architekty, designéry, sochaře, malíře i bankovní úředníky. V počátcích se soustředilo na navrhování a produkci drobného umění pro všední den – menších užitných a dekorativních předmětů ze dřeva, keramiky, kovů a dalších materiálů. Ve dvacátých letech se Artělu podařilo rozšířit svou činnost i na komplexní řešení bytových a komerčních interiérů (třeba vybavení interiérů státního hotelu Hviezdoslav na Štrbském Plese v Tatrách roku 1922)."

Činnost Artělu byla za první světové války přerušena, na tradici navázala až po válce. Zvyšovat kulturní úroveň se však družstvu nedařilo dlouho, činnost skončilo vysokým zadlužením v roce 1935.

Z výstavy Artěl - Umění pro všední den 1908 - 1935Fronkovo pečlivé zpracování činnosti Artělu diváka vtahuje do tvůrčího prostředí první republiky. Ta doba po sobě nechala pár uměleckých předmětů, které jsou nyní s citem nainstalovány ve vitrínách tak, aby vynikla jejich funkční jednoduchost a tvarová jedinečnost. Velká spousta hraček, vázy, čajové servisy, šperky, šaty, propagační plakáty a taky ideály Artělu dohromady skládají obraz jedné vysoce tvůrčí epochy našeho výtvarného umění.

Tvůrcům expozice lze vytknou jedině to, že k zahájení výstavy nestačili připravit doprovodnou monografii. Publikace, která detailně mapuje existenci Artělu, by měla vyjít v nakladatelství Arbor Vitae snad do Vánoc.

Artěl – Umění pro všední den 1908–1935
Uměleckoprůmyslové muzeum, 17. listopadu 2, Praha 1, kurátor Jiří Fronek. Výstava trvá do 1. března, vstupné 80 korun, www.upm.cz