První tři obrazy z cyklu Slovanské epopeje předal Alfons Mucha pražskému starostovi před sto lety, v roce 1912. Tytéž nově uvozují velkou výstavu, jež nabízí všech dvacet obrovských pláten pohromadě. V pražském Veletržním paláci má zůstat nejméně další dva roky.
Takhle to zamýšlel
Kdo neměl to štěstí, že viděl Epopej v minulých letech v Moravském Krumlově, bude překvapený. Všude se píše o rozměrných plátnech, ale ona jsou skutečně obrovská. Až se člověku derou na mysl vedle hodnoty umělecké ty účty za barvy a štětce!
O co se pere Praha s Moravským KrumlovemProhlédněte si kompletní Slovanskou epopej  Slovanská epopej: Zrušení nevolnictví na Rusi (1861)  Slovanská epopej: Apotheosa z dějin Slovanstva Alfons Mucha v roce 1905 cestoval do Spojených států a na lodi četl Jiráskův román Proti všem, potom slyšel Mou vlast v podání bostonského orchestru. Tak se zrodil nápad na monumentální Epopej oslavující historii Čechů a Slovanů obecně. První tři obrazy Praze předal v roce 1912, tedy paradoxně v době, kdy jeho přítel František Kupka začal s abstrakcí. Velká část obrazů vznikla na zámku ve Zbirohu, který si pronajal od hraběte Colloredo-Mansfelda. Celé dílo dokončil po šestnácti letech práce, ač mu noviny často předhazovaly, že to nemá smysl. |
Diváka pramálo zajímá přetahovaná o dílo mezi Prahou a Moravským Krumlovem nebo otázka údajně předražené výstavy. Divák přijde, zaplatí svých 180 korun (k lístku dostane i materiály o Epopeji)... a bude ohromený.
Řešení expozice je velmi decentní. Dvoranu vyloženou šedým kamenem doplňují mohutné panely a na nich všech dvacet pláten. Postupuje se chronologicky, tak jak to sám Mucha zamýšlel. "Mucha měl celkovou představu, už když dílo předem ohlašoval. Plátna řadí podle data znázorněných výjevů. Jednotlivé části cyklu však vznikaly na přeskáčku – s výjimkou prvních tří obrazů a poslední oslavné apoteózy, kde se poučil vývojem po roce 1918," říká Lenka Bydžovská z Akademie věd, jež se na instalaci díla podílela.
Tradiční Slovanská epopej a moderní Veletržní palác. Jak to jde dohromady? Velice dobře. Paradox je, že funkcionalistická budova byla postavena v roce 1928, tedy ve stejnou dobu, kdy Mucha svůj opus dokončil. A právě zde byla Epopej poprvé vystavena. Celá, až na obraz Přísaha Omladiny pod slovanskou lípou, který se tehdy prý nevešel.
Milan Bufka, ředitel Galerie hlavního města Prahy, která výstavu pořádá, tvrdí, že by se lidé na Epopej měli přijít podívat opakovaně s větším časovým odstupem. Něco na tom bude, vždyť množství detailů, které dvacítka pláten nabízí, by při jediné intenzivní návštěvě mohlo způsobit až lehkou intoxikaci.
Slovanská epopej je vystavená v Národní galerii v pražském Veletržním paláci. Na snímku triptych Kouzlo slova
Strop dvorany je zastíněný, aby ochránil obrazy před přímým sluncem. Umělé osvětlení se proměňuje v závislosti na denní době. Výstava tak působí velmi uklidňujícím dojmem. Střídmý, nebo dokonce až strohý výstavní prostor dává možnost plně se oddávat umění, nic tu neruší.
Epopej je přístupná denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Děti, studenti a senioři zaplatí polovinu plné ceny, sleva je i na Opencard.
