Usedám do stroje času jménem ABC

Nejsem odborníkem na komiks ani nemůžu tvrdit, že bych jej nějak mimořádně miloval. Nicméně každý je přinejmenším odborníkem na vlastní mládí - a kousek mládí mého a mládí naší generace se zatoulal na knihkupecké pulty v podobě Velké knihy komiksů I. Je to první a hutný svazek řady, v níž komiksumilovný čtenář najde tucet kreslených seriálů, jež vycházely po dílech v časopisu ABC a celé pak někdy v jeho speciálech.

V sedmdesátých letech, kdy spatřily světlo světa ty nejznámější, hlavně adaptace Burroughsových knih z Marsu, Příhody Malého boha a dobrodružství profesora Challengera podle Doylova románu Ztracený svět, jsme o komiksu nevěděli prakticky nic. Supermanův domovský Krypton jsme pošetile znali jen jako název prvku, slova Marvel či DC Comics by pro nás byla prázdným zvukem - a kdyby nám někdo ukázal Spawna či Loba, přivodil by nám vážné trauma.

Přesto jsme komiksy milovali - jaksi instinktivně. A většině z nás to přitom v nejmenším nebránilo číst knihy mnoha jiných žánrů a kvalit. Odtud ostatně dodnes čerpám své přesvědčení, že typický vztah intelektuálů ke komiksu jest pošetilý: ne, komiks neodvádí mládež od četby, naopak. Ne, lidé nečtou komiks jako bezmocné oběti ekonomicko-mediální masáže nenažraných kapitalistů, čtou ho, protože se jim líbí.

Velká kniha komiksů I.

Sestavil Jiří Buchal

BB art ve spolupráci s Ringier ČR

Praha 2001, 320 stran, náklad neuveden

Cena 590 korun

Dnes si komiksy z ABC pročítám se stejně nejednoznačným pocitem, s jakým se dívám třeba na četnické komedie s Louisem de Funesem: vím, že to je kolosální pitomost, ale svým způsobem se mi to velice líbí. Snad proto, že celé kusy Johna Cartera na Marsu mám pevně vpálené do mozku a že si z něj pamatuji celé repliky. Jsem vinen, suďte dítě ve mně!

Tahle kniha, to je zkrátka výlet do sedmdesátých let našeho klukovství. Takovou výpravu na stroji času aby pohledal a za takový požitek člověk odpustí ledaco. Třeba i to, že viděno dnešními našimi znalostmi toho, co je komiks a jak vypadá ve svých výtvarně nejkultivovanějších projevech, mají tyhle staré příběhy nejednu vadu: kresba příběhů je leckdy úděsná, figury by často patřily do sbírky anatomických kuriozit a texty v bublinách vypadají, jako by jejich původce považoval interpunkci za orientální léčebnou metodu.

Reprodukce z Velké knihy komiksů I.

Reprodukce z Velké knihy komiksů I.

Reprodukce z Velké knihy komiksů I.