Edgar Lawrence Doctorow

Edgar Lawrence Doctorow | foto: Jiří Koťátko, MF DNES

RECENZE: Doctorow účtuje s 20. stoletím skrze dva bratry v odpadcích

  • 1
Nový román E. L. Doctorowa Homer a Langley právě vychází česky. Autor se inspiroval skutečnými osudy dvou podivínských bratrů. Na jejich příběhu se však vyrovnává skoro s celým dvacátým stoletím.

Když v březnu 1947 našli v jejich vlastním domě u newyorského Central Parku spolu se sto třiceti tunami odpadu mrtvé bratry Homera a Langleyho Collyerovy, veřejnost jejich tragický konec velice fascinoval. A to nejen proto, že pocházeli z takzvané dobré newyorské rodiny (není bez zajímavosti, že jejich rodiče byli bratranec a sestřenice, on gynekolog a ona operní zpěvačka).

Oba bratři vystudovali univerzitu, a přesto se rozhodli na jedné straně žít jako poustevníci bez telefonu a bez vody, zatímco na straně druhé posedle sbírali nejen noviny a knihy, ale též hudební nástroje či vyhozené dětské kočárky.

Symbol západního materialismu

A právě ona masa doslova rozdrtila Langleyho, jehož tělo ohryzávané krysami vydávalo po několik dní neuvěřitelně silný zápach. Patrně zrovna nesl jídlo nevidomému bratrovi, který pak zemřel na dehydrataci a zástavu srdce. Údajně prokletá židle, na které tehdy Homer seděl, se nejprve vystavovala a posléze se stala žádaným artiklem na trhu kuriozit. A osudy obou bratrů vstoupily do newyorské mytologie a staly se také inspirací pro četné (a ne vždy kvalitní) romány, filmy, komiksy i divadelní hry.

E. L. Doctorow: Homer a LangleyDoctorowův příběh o Homerovi a Langleym však vůbec není senzacechtivý - žánrově patří k historické fantazii a spekuluje o vnitřních životech bratrů, kteří nakonec nejsou o moc šílenější než skoro celé dvacáté století, s nímž se ve spisovatelově verzi střetávají.

Provedou nás od zákopů první světové války až po demonstrace proti válce ve Vietnamu a seznámí jak s gangstery, tak s hipíky či zprostředkovaně s bratry Kennedyovými a Martinem Lutherem Kingem (v Langleyho novinové kategorii politických atentátů). Oba bratři přitom nenápadně přerůstají až v jakousi alegorii Spojených států doby minulé i současné: obklopeni horami nepotřebných věcí se stávají symbolem západního materialismu a vyděděním ze společnosti ztělesněním velkoměstského osamění.

Motivy ponurého a rozpadajícího se sídla a podivných rodinných vztahů se román blíží gotické povídce Zánik domu Usherů z pera Edgara Alana Poea, zatímco osvědčenou směsicí faktů a fikce jasně navazuje na Doctorowův majstrštyk Ragtime. Nechybí narážky na tolik obdivovanou přistěhovaleckou vervu, počátky filmu se úzce pojí s rodícím se pornoprůmyslem a v osobě kuchařčina vnuka s trubkou přijíždí z New Orleansu černošský jazz. Ostatně rasově se mění i celý New York: v někdejší elitní a výlučně bělošské čtvrti si k ohromné Langleyho radosti otevře obchůdek Hispánec.

Stadiony plné idiotů

Samozřejmě by to nebyl Doctorow, kdyby se po svém nezmocnil příznačně amerických témat: skutečným tyglíkem demokracie jsou podle Homera v době prohibice pokoutní nálevny, tradice opěvovaných baseballových hrdinů skvěle zapadá do Langleyho originální teorie náhrad a do oken se v rádoby pohostinných Státech házejí kameny nejen černochům a Japoncům, ale také našim bratrům. Kteří se mimochodem ne úplně scestně domnívají, že svou soběstačností žijí zcela v duchu národně uctívaného transcendentalisty Emersona.

Kniha zaujme už názvem, který jako by evokoval dvojici hrdinů pro děti, a volbou vypravěče zřetelnou hned z první věty, jež patří do rodu Melvillovy Bílé velryby či Styronovy Sophiiny volby ("Jsem Homer, ten slepý bratr."). Myšlenkově ji pak prohlubuje úmyslná nejednoznačnost, s jakou se hodnotí třeba šedesátá léta (Collyerovy sice přitahuje životní styl hippies odmítajících americkou kulturu, ale zároveň je vrcholně irituje hudba zastoupená ječícími elektrifikovanými hudebníky škubajícími pánví, kteří uši rvoucí hudbou častují stadiony plné idiotů) nebo jinak docela schvalovaní radikálové ("Když zrovna neházejí kameny, tak se štěpí na frakce.").

Sporné však zůstává, proč autor pocítil potřebu uvést do osudů bratrů ženy (včetně Homerovy múzy, francouzské reportérky Jacqueline) a zdali je termín "koncentrační tábor" označující internační tábory, do nichž se za druhé světové války plošně zavírali Američané japonského původu, přehnanou řečnickou nadsázkou, nebo drobnou chybkou v překladu.

Jako by tu Homer a Langley hraničili s až příliš politicky vypjatým románem idejí.

E. L. Doctorow: Homer a Langley
Euromedia-Odeon, 176 stran, 229 korun.
Hodnocení: 70 %