Pravda, po druhé světové válce vyšlo ze západních pramenů najevo, že jeho syna Jakova zajali jako sovětského důstojníka Němci a že zemřel v koncentráku. To bylo všechno.
Teprve když jeho dcera Světlana Allilujevová utekla začátkem roku 1967 z Indie do USA, svět se dověděl i o její existenci. Světlana potom vydala několik knih, ve kterých odkrývala rodinné a politické zákulisí života svého otce.
V Česku nevyšly ani v posledních patnácti letech, nicméně západní a ruští historici z nich hojně citovali v dílech, které známe z našich knihkupectví. Nyní vyšel životopisný portrét Stalinova dcera – Život Světlany Allilujevové od německé historičky Marthy Schadové.
Schadová už nemohla přinést nic nového, mohla jen prohloubit pohled do života své hrdinky a kremelské smetánky. A potom sledovat osudy Světlany po jejím útěku na Západ i její nostalgický návrat do Sovětského svazu, z něhož se po několika letech probudila a zase se vrátila do USA.
Tato dívka žila jako "kremelská princezna", která si mohla dovolit všechno – včetně rozkazování svému otci diktátorovi. Nicméně úplně vše nemohla, třeba její první milý se Stalinovi nelíbil, takže ho poslal do vyhnanství.
Je to příběh zpovykaného dítěte, které vyrůstalo bez mateřské lásky (matka spáchala sebevraždu, když už nesnesla urážky od svého manžela), ale milováno hrubým otcem a v izolaci od skutečného světa. Není proto divu, že citově nikde nezakotvila a nikde nenašla skutečný domov. Dnes žije ze sociálních dávek v jednom americkém starobinci.
Kniha je také zajímavým pohledem na kremelský dvůr za diktátorova života i v letech pozdějších, kdy z něho Světlana odešla a noví vládci ji lákali, aby se na jeho parkety vrátila. Naštěstí už natolik prohlédla, že to považovala za nemožné.
Při přípravě knihy se Schadová neomezila jen na studium archivů, ale mluvila s pamětníky a podařilo se jí důkladně vyzpovídat i Světlanu žijící v USA. Toto dílo proto patří mezi důležité prameny historie 20. století, zejména Sovětského svazu.
