Kdo je nejznámější československý skaut? Bezpochyby spisovatel Jaroslav Foglar, který proslul svými příběhy o Rychlých šípech. Nakladatelství Labyrint ho nyní v knize Jestřáb kronikářem představuje zejména jako člena Dvojky, skautského oddílu, v němž dlouhá léta působil a jehož dokumenty, fotografie, oběžníky, zápisy ze schůzek, výprav a táborů sám stvořil.
Nejstarší fotka v knize je z roku 1924. Antonín Svojsík přitom uspořádal první pokus o skautský tábor už v létě roku 1912, když bylo malému Jaroslavovi pět let. Foglar se však o tomto hnutí dozvěděl až v roce 1920.
Budoucí Jestřáb jako dítě
A to poměrně bizarním způsobem – jeho spolužák měl v září k svačině chléb se švestkovými povidly zabalený v Národní politice a spisovatel v tom pomačkaném svačinovém obalu spatřil inzerát lákající chlapce ke vstupu do nově vznikajících oddílů. Okamžitě se přidal. A už v roce 1923 poprvé publikoval v časopise Skaut.
Skoro dvousetpadesátistránková kniha s výbornou grafickou přílohou je uvozena dopisem, který psal rodičům svých svěřenců v roce 1962: "Buďte šťastní, že si váš chlapec oblíbil právě takovouto činnost a že ji pokládá za zábavu, i když v ní mívá často dost povinností, a to zejména na táboře, a různých závazků v chování. Nepodceňujte význam našeho oddílu pro zlepšování povah vašich chlapců," vysvětluje Foglar, který proslul pod přezdívkou Jestřáb.
Různé podoby Jaroslava Foglara (po rozkliknutí se otevře celá stránka knihy Jestříb kronikářem)
Kniha ho připomíná nejenom jako skautského vůdce, vychovatele a neúnavného organizátora, zvlášť půvabné a cenné jsou jeho junácké začátky, první tábory, moment, kdy prvně uslyšel "hymnu" Dvojky My pluli dál a dál.
Mimochodem, na takovém táboře se už v sedm hodin ráno nastupovalo k vlajce, obědvala se hrachová polévka a rýže se salámem. A tak, když v roce 1927 přijela na návštěvu do tábora sestra jednoho z členů Dvojky, zapsal i nafotil Foglar tu zvláštní událost, protože dotyčná připravila "na lihovaru hochům amolety".
Skauting vylučuje totalitu
Byl to právě Foglar, kdo zorganizoval návštěvu amerického znalce indiánských zvyklostí a autora Dvou divochů Ernesta Thompsona Setona v klubovně, když pobýval na konci třicátých let v Československu.
"Seton nechtěl podepisovat ani své knihy, tím méně pak nějaké vstupenky, programy, nebo dokonce čisté listy. Věděli jsme to, a přesto jsme si troufli! Udělali jsme barevnou stránku v kronice a teď jsme čekali!" popisuje Foglar. Seton se podepsal – a je to údajně jediný podpis, který fanouškům v Praze tehdy dal.
Dvojka s mladým Foglarem v čele navštívila i dnes ukrajinskou Koločavu, hoši se setkali s vrásčitým otcem Nikoly Šuhaje. To bylo v roce 1938, v době, kdy se Svojsík vrátil ze stalinského Sovětského svazu a prohlásil, že "skauting vylučuje totalitu a totalita vylučuje skauting".
Rok nato nacisté pozavírali část vůdcovského sboru Junáka. A poté skauti čelili hned dvěma historickým totalitám za sebou – nejprve fašismu a pak komunismu.
Ukázky z kroniky Foglarova skautského oddílu Dvojka (po rozkliknutí se otevře celá stránka)
Publikace Jestřáb kronikářem, která začíná v roce 1907 Foglarovým narozením, končí až u letopočtu 2013, i když spisovatel zemřel již v roce 1999. Zápis zní: Sto let aktivní činnosti oddílu pražská Dvojka, Hoši od bobří řeky. Modrá, Zelená, Žlutá a Červená družina, Jestřábe, nastupuje do třinácti vteřin, jako vždycky, Bílé to trvá trochu déle. Do oddílu přicházejí noví a noví chlapci.
Pokud se chcete dozvědět více o životě známých osobností, stáhněte si do své čtečky e-knihu v sekci životopisy na knihy.idnes.cz |
