Čtvrtek 29. září 2022, svátek má Michal
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 29. září 2022 Michal

Dan Brown exkluzivně v češtině pro iDNES.cz: Jak jsem začal psát

  13:37
V následujícím textu Dana Browna, který MF DNES a iDNES.cz uvádí v češtině exkluzivně vůbec poprvé, slavný americký autor vypráví, proč ho náboženství a matematika přivedly k psaní.

Spisovatel Dan Brown si prohlédl také katedrálu sv. Víta na Pražském hradě. A nechal se zavést i do podzemí, místa, kde se v jeho knihách zpravidla odehrávají nejdramatičtější zápletky. (2014) | foto: Argo

Když mi bylo pět, maminka mi pomohla napsat a vydat moji první knížku. Já diktoval a ona zapisovala. Vyrobili jsme jeden výtisk (s kartonovou obálkou a vazbou na dvě dírky). Tento majstrštyk jsem nazval: Žirafa, prasátko a hořící kalhoty.
Byla to jenom taková dětská vyprávěnka o třech kamarádech, ale psaní mě chytlo. Na základce, na střední i na vysoké jsem psal v podstatě pořád. A dneska, po letech praxe díky troše štěstí jsem strašně vděčný osudu, že se můžu psaním živit.
Vás, mladé spisovatele a čtenáře, možná zajímá, jak se člověk od prvních psaných příběhů dopracuje k profesionální dráze.
Pokud jde o mně, na začátku stál jeden paradox, tedy jev velice matoucí a protichůdný, něco, co vlastně dodnes nechápu.
Ano, hádáte správně – moji rodiče.

Knihy od Browna

Knihy od Dana Browna koupíte na Knihy.iDNES.cz zde.

obálka inferno

Když jsem byla malý, maminka působila v našem kostele jako varhanice a sbormistryně, a to znamenalo, že nedělní bohoslužbě se nedalo uniknout. Mně to ale nevadilo. V kostele se mi líbila hudba, měl jsem rád lidi, co tam chodili, ovšem nejlepší mi připadaly koblihy zadarmo.
Ty hodiny v chrámu Páně na mě působily velice silně. Jak by taky ne? Kostel má velkou sílu: hřmí tam varhany, znějí vášnivá kázání, zvoní zvony, k tomu magie vánočních her při svíčkách...

V létě jsme s rodiči jezdívali do srubu k poklidnému jezeru v horách White Mountains. Maminka přišla na výborný nápad: než chodit do místního kostela, uděláme si svoje vlastní rodinné bohoslužby a místo svatostánku nám poslouží „dům Boží“ – krásná horská scenérie. 

A tak jsem každou neděli ráno s rodiči, sestrou a maličkým bratrem nasedli do dvou kánoí, dopluli na tiché místo uprostřed jezera a tam jsme loďky přivázali k sobě. Společně jsme se houpali na vlnách, četli jsme si z Písma, zpívali ža

Nutno říct, že to byl hezký nápad.lmy a děkovali Bohu za dary, které nám sesílá.

Bloger roku 2014

Problém byl v tom, že mně bylo deset a tyhle rodinné bohoslužby byly neskutečná nuda. Nebyly tu varhany, nebyl tu sbor a hlavně tu nebyly koblihy.
Takže jsem se jednou v neděli k ránu v hrůze z nadcházejících událostí v posteli usilovně modlil, aby mi Bůh naznačil, jak tyhle nesnesitelné vodní mše nějak oživit. A Bůh ke mně promluvil.
“Vezmi si s sebou prut,“ řekl mi.
Mně to připadalo naprosto logické, jenže maminka měla pocit, že rybařit při bohoslužbě je „neuctivé k Bohu“. Já bystře argumentoval, že kdyby Bůh nechtěl, abych chytal ryby, neudělal by ryby tak dobré.
Prohrál jsem.

Nakonec maminka náš hovor ukončila konstatováním, že v neděli se zkrátka ryby chytat nebudou, protože neděle je den odpočinku. Poslední slovo jsem ale měl já, protože jsem s odvoláním na pravidlo „dne odpočinku“ odmítl cestou domů pádlovat.
Tímto jsem vám aspoň trochu nastínil, jak se žilo s mou nábožensky založenu maminkou.

Duchovní vliv na mě ale neměla jen maminka. Vyrůstal jsem i vedle tatínka, který se své víry a svých zájmů držel se stejným nadšením, byly však o něco vědečtější povahy. Můj otec, profesor matematiky a autor matematických učebnic, rovněž uctíval krásu a majestát světa kolem sebe, jen se na ně díval jinou optikou.
Když jsem byl v pubertě, bral mě v noci ven, koukali jsme se na nebe poseté miliardami hvězd a mluvili jsme o vesmíru, o prostoru a pojmu nekonečna. Shodli jsem se, že nekonečno je nepředstavitelné... ale jestli není vesmír nekonečný, tak jak tedy vypadá jeho konec? Je to vysoká cihlová zeď jen tak v prostoru? Je to cedule, která hlásá: Dál už nic není? (Jako kluk jsem kvůli těmhle představám probděl celé noci.)

Před každým zatměním Měsíce můj tatínek vytáhl fotbalový míč, tenisák a baterku a jako přípravu mi znázornil pohyby Slunce, Měsíce a zemského stínu.
A pak tu byla matematika. Matematika byla všude.
U večeře mu mrkev posloužila, aby nás poučil o řezech válce. Dozvěděli jsme se, že podle toho, jak mrkev rozřízneme, získáme průřez ve tvaru kruhu, elipsy, paraboly , nebo – když jste to s nožem uměli opravdu dobře – svatý grál mrkvokráječství, hyperbolu.

A kdykoliv jsme si objednali pizzu, tatínek nás samozřejmě k té velké placce svolal a poučil nás o obloukových stupních, průměrech a kruhových výsečích. Tatínek miloval matematiku tolik, že napsal přes deset učebnic, podle kterých se učí ve školách na celém světě. Koukněte se do té svojí: je celkem slušná šance, že ji napsal můj táta – Richard G. Brown.
Takže jak vidíte, vyrostl jsem v podivuhodném prostředí, kde jsem přičichl jak k náboženství, tak k vědě. A byl jsem v obou těch světech šťastný.
Tedy aspoň nějakou dobu…

Postupně jsem vyrostl až do vševědoucího věku třinácti let, kdy jsem si začal uvědomovat všechny rozpory v oněch dvou světonázorech. V Bibli se psalo, že Bůh stvořil den za sedm dní, ve škole nás ale učili o Velkém třesku. V Bibli se píše, že Adama, Evu a všechna zvířata stvořil Bůh, jenže já byl v bostonském Přírodovědném muzeu, prohlédl jsem si tam zkameněliny a dozvěděl jsem se, že všechno podléhá evoluci.
A tak jsem se jednou zeptal kněze, jak se s těmi nesrovnalostmi vyrovnat. „Co z toho je pravda?“
A tenhle konkrétní kněz mi odpověděl: „Hodní kluci se na takové věci neptají.“
Jau.
Hodní kluci se možná neptají; já se ptal.

Rodiče mě nabádali, ať se ptám a ptám a ptám. Tak jsem to dělal.
Takže na začátku mé spisovatelské dráhy stálo tohle prosté tázání. Příběhy jsem začal psát jako způsob, jak se vyrovnat s vlastní nejistotou a zvědavostí vztahující se na všechny oblasti života – na lidi, víru, vědu i na svět, který obýváme.
Radím vám všem, abyste se ptali: vaše otázky se nemusejí týkat zrovna vědy nebo náboženství, ptejte se zkrátka na cokoliv, nad čím vám zůstává rozum stát. Tak vypadá ideální čtenářská i spisovatelská zkušenost. Když usedám k psaní, neptám se: „Co budu říkat?“ nýbrž: „Na co se budu snažit přijít?“

Odpověď mě často překvapí.

Přeložila Michala Marková

Dan Brown

Jen málokterý spisovatel je v posledních letech celosvětově tak úspěšný jako Američan Dan Brown. Od vydání Šifry mistra Leonarda (známé také jako Da Vinciho kód) a jejího následného neméně úspěšného zfilmování s Tomem Hanksem v hlavní roli záhadologa Roberta Langdona jsou jeho knihy světovými bestsellery. Spisovateli se podařilo umně skloubit napětí, tajemno a spiklenecké teorie s více či méně známými historickými fakty a navodit tak pro čtenáře důvěryhodnou atmosféru. Nejinak je tomu i v jeho posledním románu Inferno, který nakladatelství Argo vydalo loni už ve druhém, tentokrát bohatě ilustrovaném vydání, v němž fotografie míst, v nichž se román odehrává, tedy zejména Florencie, dokonale vtahují do děje (ukázky ilustračních snímků najdete ve fotogalerii). Americký spisovatel Dan Brown je autorem šesti románů – Digitální pevnost, Pavučina lží, Andělé a démoni a Šifra mistra Leonarda, Ztracený symbol a Inferno. Po celém světě prodal víc než 200 milionů výtisků svých knih, byly přeloženy do dvaapadesáti jazyků.
ob

Autor:
  • Nejčtenější

RECENZE: Pro Pokáče byla O2 arena příliš velkým soustem

Z hlediska návštěvnosti skončil koncert písničkáře Pokáče v O2 areně maximálním úspěchem - pár hodin před začátkem...

RECENZE: Kdy je i Karel Roden bezmocný. Filmový Indián dostal nulu

Covid, Putin, inflace, drahé energie a teď ještě Indián. V řetězci pohrom se dá alespoň té poslední čelit, prostě si...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zemřel Jiří Jurtin, zadlužený producent prý spáchal sebevraždu

Filmový a muzikálový producent Jiří Jurtin zemřel. Stál za filmy Lída Baarová, Hranaři, Babovřesky, Czech Made Man a...

Zelený Raoul po 28 letech končí. O další není zájem, napsala redakce autorům

Kreslený satirický seriál, který vycházel od roku 1994 pravidelně v časopisu Reflex, končí. Oznámil to na svém...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zemřela Louise Fletcherová, oscarová sestra z Přeletu nad kukaččím hnízdem

Ve věku 88 let zemřela americká herečka Louise Fletcherová, známá především jako nemilosrdná sestra Mildred Ratchedová...

Sověti ozářili Richarda Nixona radioaktivitou. Jeho agenti to zastavili trikem

Premium Při návštěvě v Sovětském svazu Richard Nixon sice přátelsky hovořil se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem v takzvané...

Test kočičích kapsiček. I z krmiva za deset korun může zvíře dostat vše

Premium Kočky nám sice někdy připadají mlsné, ale ony jen v miskách hledají to, co jejich tělu prospívá nejvíc: maso plné...

Extra steh po porodu navíc? Rodičky děsí ponižující husband stitch

Premium Přivést dítě na svět znamená pro většinu žen prožít si mnoho vypjatých chvil. Vyrovnat se s průběhem porodu nemusí být...

RECENZE: Manga Tomie je jako její titulní hrdina. Děsivá i svůdná

Cosi o lásce až za hrob je možné se dočíst v mnoha i klasických literárních dílech. Japonský mistr hororového komiksu...

Od určité chvíle už táta se synem nemůžou být kamarádi, míní malíř Čech

Premium Otevřete jeho knížku – a jste v okamžiku o desítky let mladší. Znovu objevujete odlehlé ostrovy dětské fantazie i první...

Se strachem bojuji celý život, chápu antihrdiny, říká spisovatelka Tučková

Premium Její nový román Bílá Voda o perzekuci řádových sester za totality nejspíš bude letos největším knižním hitem....

Viewegh, Saudková i Pekárková. Napsali Povídky, které pomáhají

Krátká vyprávění třinácti českých autorů se setkávají v knize Povídky, které pomáhají. U jejího zrodu stál nápad...

Prodej bytu 3+1 77 m2
Prodej bytu 3+1 77 m2

17. listopadu, Mladá Boleslav - Mladá Boleslav II
4 150 000 Kč

RECENZE: Pro Pokáče byla O2 arena příliš velkým soustem

Z hlediska návštěvnosti skončil koncert písničkáře Pokáče v O2 areně maximálním úspěchem - pár hodin před začátkem...

Přístroje zjistily výbuchy u Nord Streamu. Úmyslný čin, tvrdí Švédsko

Švédské a dánské měřicí stanice v pondělí zaznamenaly masivní podmořské výbuchy, a to v místech, kde z plynovodu Nord...

Příběh Marty: Syn si přivedl domů přítelkyni, je to líná špindíra

Se synem jsme měli vždycky hezký vztah. Naším společným plánem bylo, že jednou s námi zůstane žít v našem domě v...

Slovensko vře kvůli cenám elektřiny. Největší výrobce hrozí bankrotem

Největšímu výrobci elektřiny na Slovensku, společnosti Slovenské elektrárne, se příčí dodávání elektřiny slovenským...

Mrazivá noc bez spánku a výstup na skálu. Soukalová promluvila o ztracení

Moderátorka Gabriela Soukalová (32) vyrazila na dovolenou v italském Livignu se svým přítelem Milošem a dcerkou...