Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Balajka našel kořeny současnosti v době Václava IV.

- Když literárního historika Bohuše Balajku (1923-1994) počátkem normalizace vyhodili z redakce Státního pedagogického nakladatelství, stáhl se do ústraní a jako jednu z osobních opor v ponurých dobách zvolil studium historie. V té české většinou našel události a období stejně pochmurná či ještě pochmurnější, než bylo to, které právě prožíval - ale tento zdánlivě retardující moment přesto obnovil Balajkovy tvůrčí síly a dal mimo jiné vzniknout románu, který je na přechodech mezi časem současným a minulým (konkrétně 14. stoletím) postaven.
Balajkův vypravěč a zároveň alter ego Kamil Padevět to v úvodu knihy formuluje poněkud vznosně, když říká, že chce "sklenout parabolu mezi vlastním a vyfabulovaným osudem". Balajka-Padevět však v první řadě věří, že právě mezi dobou po smrti císaře Karla IV., předznamenávající svou dekadencí konec středověku, a sedmdesátými lety 20. století lze vést logickou parabolu. Přesněji řečeno: v době, kdy v Čechách vrcholil spor mezi "trůnem" (králem Václavem IV.) a "oltářem" (arcibiskupem Janem z Jenštejna), leží podle Balajky prapočátek celonárodního úpadku, jenž po peripetiích, trvajících stovky let, rozložil národ v Padevětově době na atomy, devalvoval ho na pouhé obyvatelstvo, případně "lid", řečeno slovy vládnoucí strany, a zbavil ho jak vědomí historické souvislosti, tak zbytků charakteru.
Balajkova próza je ve svých esejistických pasážích příspěvkem k české charakterologii a může být v tom smyslu přiřazena k linii, již po vzniku Československa vytyčili třeba Durych (Ejhle člověk), Peroutka (Jací jsme) nebo Mahen (Kniha o českém charakteru). Je evidentní, že vypsat se z rozčarování českým marasmem a pokusit se ho historicky ukotvit bylo to stěžejní, oč Balajkovi při psaní jeho "historické fresky" šlo.
Na druhé straně však napsal také historickou prózu; dobu Václava IV. zachytil v širokém časovém i prostorovém rozpětí a osadil ji psychologicky zajímavou škálou lidských typů od zvolna rezignujících osobností, nesoucích na ramenou tíhu času (arcibiskup Jan z Jenštejna), až po jemně karikované postavy plebejského světa (zběhlý student teologie Tobiáš Šuspajtl). Dnes už si jen málokdo má důvod pamatovat, jak vypadal běžný český historický román v době, kdy vznikal také Balajkův opus. Nejenže zažité (a v ději proto jaksi samozřejmé) historické reálie nebyly u mnoha autorů silnou stránkou, ale stylový "historický" manýrismus prozrazoval, že jako vstupenka do "historie" některým romanopiscům posloužily nanejvýš letmo přečtené Vančurovy Obrazy z dějin národa českého. Balajkův text, s ohledem na dobu svého vzniku i bez tohoto ohledu, je proti tomu svým tónem překvapivě civilní, neefektní a zažitý.
Je to tedy próza nacházející se mezi žánry: autorské lavírování mezi časem minulým a současným se zdá zcela volné, i kompozice je rozvolněná a odmyslíme-li si (rovněž nepravidelné) střídání mezi dějovými kapitolami a dialogickými ("autentickými") intermezzy, nelze tady nalézt nic, co by se podobalo vnitřně komponovanému "řádu". Ani dobové události, u kterých čtenář podvědomě předpokládá, že budou mít v knize podstatný "dějový" význam, nejsou využity s tartasem patřícím epickým žánrům: žádný ze sporů Václava s Jenštejnem včetně politováníhodného zabití Johánka z Pomuku, ani královo věznění českými pány, ani žádná z jiných dramatických dobových epizod netvoří v románu "mezník". Balajka nefixuje uzlové body historie, ale usiluje navodit atmosféru jejího stejnosměrného plynutí. "Hra je rozehrána, ale zdaleka nekončí," může proto Balajka konstatovat v samém závěru a přestřihnout děj, aniž se dostavilo "vyvrcholení": svého cíle, ukázat ukotvení hrdiny v širokých časových souvislostech mnoha staletí, dosáhl nedějovými (úvahovými a kompozičními) prostředky. Balajkovu knihu nepsaly jeho historické znalosti ani literární talent, ale životní postoj.
Vedle toho se jeho "freska" dobře čte; vyprávění je nerobustní, jako by se pokoušelo vyjádřit křehkost gotických soch a deskových maleb z období krásného slohu. Autorovo literární vzdělání (Balajkovo jméno bylo koneckonců spojováno hlavně s autor-stvím populárních středoškolských Přehledných dějin literatury) mu dovolilo posílit dojem dobové autenticity třeba i tím, že jako málokterý autor mohl před očima čtenáře rozehrát různé dobové svátky, zvyky a podob-ně, s jejich lidovou slovesností (například studentskou beánii). A vším tím veselím, škorpením, hravostí i záští a více nebo méně vážně míněným lidským soupeřením po celou tu dobu prosvítá tušení mnohem horších událostí, které tento ještě jakoby symetrický a v podstatě srozumitelný svět smetou už za pár let, v husitských válkách.

Bohuš Balajka: Mezi trůnem a oltářem - Historická freska z doby Václava IV. Mladá fronta, Praha 1998, 432 stran, náklad a cena neuvedeny.
Autor:
Témata: Socha

Byl táta jako Trautenberk? V něčem ano, vzpomíná David Prachař

  • Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Z Davida Černého se stal parazit. O umění už dávno nejde

24. dubna 2024

Premium Když se David Černý v televizi pohádal s kurátorkou Marií Foltýnovou, spory o jeho plastiku na...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

29. dubna 2024

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

I did it my way. Troška, Nový i Vyskočil se rozloučili s Josefem Lauferem

25. dubna 2024  11:32,  aktualizováno  11:43

Se zpěvákem a hercem Josefem Lauferem, který zemřel po dlouhé nemoci v sobotu večer ve věku 84 let,...

„Jsem z toho úplně hotová.“ Swift drží prvních 14 příček americké hitparády

30. dubna 2024  19:59

Americká popová hvězda Taylor Swift po vydání nového alba The Tortured Poets Department ovládla...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

RECENZE: Už jsme to viděli. Pocit, který vzbuzuje Vedlejší produkt

28. dubna 2024  21:10

Premium Ukázkový příklad, proč divák při sledování premiérových českých krimiseriálů nabývá dojmu, že už to...

Judit Pecháček hledá v seriálu Děcko rodiče pro vlastního potomka

2. května 2024  13:36

Desetidílné komediální drama Děcko, které chystá ČT, vypráví o rozvedené matce, jež se během...

Plodková s Hádkem budou Náhradníci, miminko jim odnosí Gruzínka

2. května 2024

Osmidílný seriál Náhradníci začala natáčet televize Prima. V hlavních rolích příběhu scenáristky...

RECENZE: Starej, na..anej dědek. Dokument o Petru Jandovi je polotovar

2. května 2024

Premium K 80. narozeninám a zároveň 60 letům kariéry kapely Olympic se Petr Janda dočkal roztříštěného a...

Že my mladí stále něco řešíme? Ničíme generační traumata, říká Pam Rabbit

1. května 2024

Premium Nerada škatulkuje lidi podle toho, jestli vyrůstali s internetem a mobilem, nebo bez nich. Je...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Do Bolívie jsem odešla kvůli smrti rodičů, přiznala sestra Romana Vojtka

Mladší sestra herce Romana Vojtka (52) Edita Vojtková (49) je módní návrhářkou a žije v Bolívii. Do zahraničí odešla...