Začínalo se odpoledne, jak je "v kraji zvykem", bohoslužbou, tentokrát kromě zdárného průběhu festivalu věnovanou také obětem násilného poválečného odsunu Němců z pohraničí. To je téma celého letošního ročníku festivalu.
K tradici patří i rozjížděcí set brněnských Čankišou a stejně jako oni má své pomyslné festivalové inventární číslo také Visací zámek, který letos přijel jen s jedním kytaristou. To ovšem jeho početným fanouškům nevadilo a hlediště amfiteátru se poprvé hustě zaplnilo lidmi. Na čtvrtek byl pohled na počet návštěvníků velmi uspokojivý.
Vlasta Redl
Nejpracovitějším muzikantem prvního dne byl nepochybně Vlasta Redl. Ten odehrál vlastní blok se svojí kapelou na hlavním pódiu, stejně dlouhý i posléze v undergroundovém stanu a vedle toho stačil ještě dlouho po půlnoci jamovat s kamarády z další valašské party Fleret. Oproti loňsku Redl vsadil na koncentrovanější a písničkovější projev, což jeho vystoupení rozhodně pomohlo.
Martin Kratochvíl (Jazz Q)
Skvělý set zahrála nejstarší domácí kapela dne Jazz Q Martina Kratochvíla s hostujícím Oskarem Petrem. V repertoáru z aktuální desky Znovu i staršího materiálu byla cítit obrovská chuť hudebníků, dnes zvyklých spíše na komorní klubové prostředí, a radost z interakce s mladším publikem, z něhož nepochybně podstatné části až do návštěvy vystoupení název téhle kapely nic neříkal.
John Mayall sám prodával a podepisoval svá CD.
Hlavní hvězdou dne byl britský bluesman John Mayall. Byl přítomen v areálu už od jeho odpoledního otevření, potkával se s diváky, sám ve stánku prodával a podepisoval svoje desky, prostě nasával atmosféru, což u osmdesátiletých muzikantů skutečně nevídáme každý den.
Jeho samotné vystoupení bylo samozřejmě obdivuhodné opět s ohledem na věk a je třeba kvitovat i velmi dobrou kapelu v čele s bluesrockově znějícím kytaristou Rockym Athasem, který má dar šikovně kličkovat mezi zažitými žánrovými klišé. Nicméně relativně dlouhou dobu trvalo, než se kapela a zejména její frontman rozehřáli na správnou "provozní teplotu".
John Mayall se zdraví s fanoušky
John Mayall a Rocky Athas
A dlužno také dodat, že bluesový koncept, který prezentuje John Mayall, je dnes přece jenom poněkud konzervativní. To však publiku nevadilo a legendu britské scény "schlamstlo i s navijákem". Vystoupení Johna Mayalla je každopádně dobrý precedens: pořadatelům se osvědčilo, že na blues trutnovské publikum slyší a příští léta mohou bez obav přicházet v tomto žánru i s odvážnějšími dramaturgickými tahy.
Úplné finále na hlavní scéně bylo v gesci tří svérázných písničkářů. Závišovy vulgarity jak z dílny věčně nadrženého zoufalce raději nekomentovat. Václav Havelka ukázal, že doby rozjímání s akustickou kytarou má zřejmě za sebou a s pomocí zkresleného elektrického nástroje vystavěl stěny, s jakými pracuje v kapele Please The Trees. A syrově bluesový Stoker One Man Band vlastně ukázal nejhlubší kořeny žánru, kterým bavil hodinu před ním jeho britský kolega.
Václav Havelka
Stoker One Man Band
V pátek se už rozjedou všechny scény areálu naplno. Na hlavní se očekávají vystoupení The Damned, Davida Kollera, Natachy Atlas nebo Wabiho Daňka s Ďáblovým stádem. Trutnovské "indiány" přijede také pozdravit představitel filmového Vinnetoua Pierre Brice se svou kolegyní Marií Versiniovou alias Nšo-či.
