Crazy Frog

Crazy Frog | foto: Warner Music

Šílený žabák není první kreslený zpěvák

Abyste dnes vytvořili hit, který porazí britské Coldplay či domácí Anetu Langerovou, postačí, když stvoříte animovaného hrdinu, jenž bude umět "brblat".

Přesně to se v minulých týdnech dařilo Šílenému žabákovi – Crazy Frogovi. Nebyl však první animovanou postavičkou, která u posluchačů uspěla.

Na počátku žabího příběhu jsou takzvané novelty songs – bláznivé písničky všeho druhu, které bodovaly v druhé polovině 50. let. Jedním z mistrů novelty songs byl Ross Bagadasarian (1919–1972), který v roce 1958 stvořil soubor The Chipmunks.

Vokály nazpíval sám a pak pásku se zpěvem zrychlil. Vznikl veverčí hlas, který známe z mnohem pozdějšího provedení Chipa a Dalea. Rok po tom, co se jeho píseň The Witch Doctor (a po ní šest dalších hitů) dostala do hitparád, přišel Bagadasarian s dětskou televizní sérií, v níž hráli Chipmunks důležitou roli – soustředili se na dětský trh a vytěžili ho přívalem desek až do osmdesátých let.

Jedním z nejslavnějších kreslených seriálů se v šedesátých letech stali The Archies. Jejich tvůrce, americký producent Don Kirschner, byl v roce 1966 najat, aby zvelebil dětský televizní pořad The Archie Show.

Kirschner využil módního hudebního stylu bubble gum, najal skladatele Jeffa Barryho a několik studiových zpěváků, kteří zpívali melodie kreslené kapely, pojmenované po seriálu. Výsledek: píseň Sugar Sugar je dodnes jednou z nejznámějších melodií konce 60. let. Sami The Archies však dlouho nevydrželi. Za tři roky si na ně už nikdo nevzpomněl.

A máme tu Šmouly alias The Smurfs, kteří původně vznikli jako komiksový seriál, jejž kreslil belgický malíř Peyo od roku 1958. Zároveň se snímky začaly přicházet první desky se šmoulími písněmi, které vznikaly na principu, jaký známe z nahrávek Chipmunks.

Od poloviny osmdesátých let vznikaly na každém lokálním trhu desky se šmoulími parodiemi velkých hitů, které musely dodržovat velmi přísné know-how. Texty nesměly být o sexu, drogách, alkoholu, zapovězený byl i černý humor či ironie. V každé písni musel pokud možno vystupovat některý z hrdinů, nové texty schvalovala centrála v Beneluxu. V  Česku tak vzniklo pět alb.

Teenage Mutant Ninja Turtles, další mánie přelomu 80. a 90. let, zosobňují nový typ dětského animovaného filmu. Želvy se jmény slavných malířů, ovládající japonská bojová umění a stále se ládující pizzou, reagovaly na akční filmy pro dospělé.

Kromě toho, že dělaly reklamu na síť prodejen Pizza Hut, také samozřejmě zpívaly. Poprock, rap i metal předvedly na dvou albech a k tomu ještě dopomohly ke slávě techno skupině Technotronic, která vytvořila ústřední filmovou melodii.

Notující reklamy
Nový princip – animované reklamní postavičky – přišel s hitem  California Raisins. Šlo o vokální kreslenou skupinu s ústředním hlasem bubeníka Buddyho Milese, která vznikla jako reklama na rozinky firmy Sun Maid.

Nakonec se rozvinula do celého dětského televizního seriálu. S tímto principem propagace jsme se znovu setkali v roce 1999. Režisér a skladatel elektronické hudby Quentin Dupieux přišel s reklamou na džíny Levi’s, v níž vystupovala animovaná figurka Flat Eric. Pod jménem Mr. Oizo natočil k reklamě skladbu, z níž se stal obrovský hit, který dokázal prodat dva miliony alb.

Crazy Frog zúročuje tradice, které vznikly v padesátých letech, pouze je napojuje na nový trend – mobilní vyzvánění. Je přesně tím, co dnešní průmysl zábavy potřebuje. Za rok skončí i všechno žabí šílenství ve výprodejích, ale v té době už bude nejspíš touto planetou točit další animovaný zpěvák.