Jestliže rockovému fanouškovi nevadí, že se musí poslouchat na "volume doprava" opravdu až na doraz, určitě jejich kouzlu také brzy propadne.
Zlé jazyky totiž tvrdí, že Jack White je nadaný folkový a country zpěvák, který se zhlédl v Led Zeppelin a žije představou, že to jde spojit – a to dokonce s primitivně znějícím zvukem, nahraným někde v garáži.
Icky Thump bylo samozřejmě natočeno ve špičkovém studiu v countryovém centru Nashville a surový zvuk zkreslené Jackovy elektrické kytary a Meginy plechové bicí jsou pečlivě vycizelované. Icky Thump je především drsný kytarový nálet, který má v sobě všechny rysy moderního rockového eklekticismu.
Vypadá to například tak, že titulní skladba je v podstatě dylanovský song jak z roku 1965, ale s psychedelickým zvukem syntezátorů, přes který se po několika vteřinách převalí chytlavý divoký zeppelinovský riff. Další skladby by s akustickou kytarou místo ostrého, zkresleného zvuku kytary elektrické mohly připomenout třicátá léta v mississippské deltě.
A zase na druhou stranu, bez těchto kořenů, a dokonce i bez bombastických hardrockových sól máme co do činění s čirou punkovou energií, která z dvojice sálá. Směska starého a novějšího, čím bláznivější, tím lepší, se snaží překonat i předchozí snímky excentrické dvojice. Whiteovi se tentokrát nebojí sáhnout po mexické trumpetě a ve dvou písních dokonce ke keltskému soundu s dudami.
Na současné aktuální rockové scéně najdeme určitě pár stejně zajímavých a odvážných věcí, jako jsou Nine Inch Nails, Beck nebo neustále hledající Korn, ale v kontextu dnešního dění jsou White Stripes nenapodobitelní.
Všech šest alb, která dosud natočili, se navíc povedlo. A i když Icky Thump není v jejich tvorbě žádným revolučním posunem, spíš jen rozšířením možností jejich stylu, je to fontána originálních nápadů, nečekaných spojení a překvapivých muzikantských triků.
WHITE STRIPES - Icky Thump
CD, délka 48:40 minut, doporučená cena 499 korun.
Hodnocení MF DNES: 90%
