Načeva vystoupila na světlo

Na desce Fontanela, již dnes večer pokřtí v pražském klubu Roxy, se zpěvačka Monika Načeva otevřela pozitivnějším myšlenkám. Jako by temné démony z předchozí elektronické desky Mimoid zahnala do kouta. Nemluvě o tom, jak se nová hudba Načevy a jejích přátel vzdálila od „starých“ rockových písní z první desky Možnosti tu sou...

Hudba Načevy více vystoupila na světlo. Zásluhu na tom mají manželé Milan a Milada Ditrichovi z kapely Hypnotix, kteří zpěvačku přiblížili k přírodnějším zvukům a živočišnějším rytmům - stejně jako další spoluhráč Petr Piňos, duch spřízněné skupiny Létající koberec. Na Fontanele vibruje a tepe spou- sta etnických bubínků, které Vladimír Pecha propojil s rotujícími smyčkami vesmírných zvuků. Vznikla napůl organická a napůl umělá hudební hmota protékající všemi písněmi a mění se podle povahy skladeb.


Monika Načeva

Narodila se 27. června 1966 v Bulharsku. Poprvé na sebe upozornila rockovou deskou Možnosti tu sou... (1994), natočenou ve spolupráci s kytaristou Michalem Pavlíčkem a spisovatelem Jáchymem Topolem. Další nahrávky směřovaly do sfér pocitové a elektronické hudby, zaznamenané na albech Nebe je rudý a Mimoid, na které navazuje novinka Fontanela. Načeva, bývalá členka Divadla Sklep a příležitostná filmová herečka, přestala koncertovat v roce 1997; nyní dává dohromady novou kapelu.

Pocitové obrazy přenáší tento hudební proud znamenitě. Například píseň Světlo je křehká a čistá; rozpíná se do prostoru jako paprsky zářivé energie. Kolotoč nabízí podmanivé víření bubínků i hlasů, skladba Jaro má šamanské vyznění, vyrůstá z klidu a táhlá nálada se díky výtečné sborové aranži ženského zpěvu mění v jakousi hymnickou oslavu života. Monotónní suché klepání připomínající broušení kosy určuje hypnotický ráz skladby Moře stejně jako plné "bečivé" tóny dud. Na desce je spousta dalších aranžérských překvapení, která posluchače nasměrují do nových sfér. Ve skladbách Síla zvyku nebo Fontanela kapela pronikne až do volného prostoru zvukových výbojů, erupcí či jakýchsi energetických proudů.


Rozhovor s Monikou Načevou najdete ZDE.





Nové album Fontanela, ovlivněné narozením syna a pojmenované podle měkkého místa na dětské lebce, znamená vyladění do stavu splývání s přírodou. To je u Načevy novum. Sotva by dříve zpívala: „Pů- jdem spolu do jinýho světa, kde otec je vítr a matka cesta.“ Avšak tahle a podobná slova, jež Načeva pronáší se srdcem na dlani, znějí občas tezovitě a uměle. Z otevřené hudby takové texty vyčnívají jako cosi ztuhlého a neohrabaného.


Monika Načeva: Fontanela
CD, 61 minut, vydala firma Sony Music/Bonton

Obal CD Fontanela, (c) 2001.

Monika Načeva (nar. 27. června 1966 v Bulharsku) na sebe poprvé upozornila rockovou deskou Možnosti tu sou... (1994), natočenou ve spolupráci s kytaristou Michalem Pavlíčkem a spisovatelem Jáchymem Topolem. Další nahrávky směřovaly do sfér pocitové a elektronické hudby, zaznamenané na albech Nebe je rudý a Mimoid, na které navazuje novinka Fontanela. Načeva, bývalá členka Divadla Sklep a příležitostná filmová herečka, přestala koncertovat v roce 1997; nyní dává dohromady novou kapelu.