Poslední koncert z turné Československo Landa odstartoval krátce po čtvrt na deset večer. Jeho cestu na pódium již od šatny sledovala kamera, ve ztemnělém sále lidé pískali, tleskali a nemohli se svého "boxera" dočkat. Landa předvedl několik cvičných úderů, čímž halu ještě víc rozdráždil.
Kápi, v níž turné ve vyprodané Ostravě zahajoval, tentokrát nechal doma. Před publikum předstoupil mnohem civilněji. Nebylo co skrývat, nebylo co odhalovat. Halu si podmanil jen svou přítomností, navíc ji několikrát za znalost textů a reakce pochválil, za což sklidil bouřlivé ovace.
Landa: Takový i makový
Landa se letos nechal inspirovat - jako mnoho dalších - osmičkovými roky. Hned při druhé skladbě 1938 se v hale mobilizovalo jako před sedmdesáti lety. K historicky nešťastným rokům se vrátil i později, kdy připomněl srpen 1968. Oba momenty, při nichž se na zadní projekci objevily dobové záběry či fotografie, publikum vlastenecky "vypískalo".
Vyjmenovávat skladby, při nichž zpěvákovi lidé zobali z ruky, nebo se jen vlnili do rytmu, nadšeně skákali a řvali text k plechové střeše, nemá smysl. Ti, kteří (nejen) na plzeňský koncert přišli, Landu chtějí. Znají ho. Takového, nebo makového.
DANIEL LANDA - TŘISTA Z MÍSTA
(Československo Tour 2008, Plzeň)
On před nimi nemusí nic vysvětlovat, přestože to jednou udělal, byť k tomu nebyl důvod. "Vidíte, mám na sobě tričko Národního divadla Brno. Mám něco národního, co není zakázané," volal k posluchačům.
Proč to musel zmiňovat? Aby si udělal reklamu na svou novou hru Tajemství Zlatého draka, která má právě v brněnské činohře v pátek premiéru? Chtěl si jen rýpnout? Možná obojí. - Čtěte rozhovor Landa: Chci, aby lidé u Zlatého draka přemýšleli
CO ZAZNĚLOVýběr písní 1938, Třista z místa, Přízraky, Quantum tarantulí, 1968, Smrtihlav, Vltava, Dušičky, Protestsong, Šance, Tajemství, Táta, Motýlek, Andílek, Touha |
Od Landy nikdo nečeká ani pohybové nadání. Jeho roztomilé kymácení by skutečně neobstálo v pohybově náročném zpracování Touhy alias divadelní verze Kvasky. Líp na tom ovšem nebyli ani "profesionální" tanečníci, kteří se objevili na scéně.
A k tomu navíc - pro mne - až příliš radikální forma projevu. Texty a melodie, mezi nimiž rozhodně jsou zajímavé myšlenky, podporované masovým řevem spouštějí první signální, což se mi u hudby zdá málo. Vše s nepříjemnou ozvěnou. Zda jsem stála pouze já na špatném ochozu, nebo se Landa z víc míst ozýval zdvojeně, už nevypátrám.
DANIEL LANDA - TOUHA
(Československo Tour 2008, Plzeň)
Landovo putování soukromě vnímám pod heslem NaNaNa. Nejen, že na takový popěvek se chytí skutečně každý, ale každé "Na" má pro mě vlastní význam.
První značí v tvorbě přítomný nacionalismus, druhá nacismus, který mu mnozí přisuzují a Landa se s tím po svém pere, a třetí nadhled, k němuž se interpret chce co nejvíc přiblížit. "Vypadá to, že už jsem vyrostl z debílka," prohodil Landa trefně před začátkem skladby Andílek.
Stejně jako není možné brát fanouškům diska a popu Madonnu, hardrockerům Iron Maiden či triphoperům Massive Attack, není možné ignorovat tisícovky lidí, které do rytmu Landových písní zaťaly pěst nebo pohrozily prstem.
Landa je tu, se všemi nálepkami "kontroverzní", "diskutovaný", "protizákonný", "nácek" i "událost roku" - zmíněnou v souvislosti s chystanou hrou Tajemství Zlatého draka. Šedesát tisíc fanoušků spojených se šňůrou Československo 2008 nespadne z nebe.
DANIEL LANDA - ČESKOSLOVENSKO 2008
Plzeň, ČEZ Arena - 17. listopadu. Předkapela Walda Gang.
Hodnocení iDNES.cz: 60 %
