Orchestr vždy 1. května vyjíždí do některého evropského města a připomíná, že k tomuto datu roku 1882 byl založen. Prahu už v daný den navštívili Berlínští filharmonikové dvakrát. Roku 1991 s tehdejším šéfdirigentem Claudiem Abbadem a roku 2006, kdy svět slavil mozartovské jubileum, s pianistou Danielem Barenboimem. Kromě toho před dvěma lety uzavírali Pražské jaro.
Berlínští filharmonikovéSólistka: Magdalena Kožená |
Letos mu naopak obstarali cosi jako předehru, neboť koncert se konal pod hlavičkou festivalu, který oficiálně začne 12. května. A byl to prolog umělecky jaksepatří impozantní, živě vysílaný i řadou televizí. Nejspíš i s ohledem na televizní přenos padla volba na vizuálně atraktivní Španělský sál, jakkoli je akusticky problematický. Už první kus okouzlil zvukovou kulturou hudebníků a intenzitou jejich hry. Fantazie na téma Thomase Tallise od britského skladatele Ralpha Vaughana-Williamse rafinovaně zpracovává téma renesančního autora. Do skladby začleňuje i čtveřici smyčcových nástrojů.
Na Hradě podruhéNecelý týden po galakoncertu Berlínské filharmonie nabídne Magdalena Kožená ještě českým posluchačům celovečerní recitál. Pěvkyně vystoupí v pondělí 6. května také ve Španělském sále Pražského hradu. S výjimkou Ravelových Histoires naturelles a Deux mélodies hébraïques jsou vybrané skladby buď premiérou, nebo s nimi zpěvačka vystoupila pouze na zahraničních pódiích. |
Kožená přednesla Dvořákovy Biblické písně v orchestrální úpravě. Loni je zpívala na berlínském koncertě přenášeném do našich kin, nicméně vychutnat si je živě byl jiný zážitek. Biblické písně mají v této podobě dramatičtější ráz než s pouhým klavírním doprovodem, naštěstí v podání Berlínských filharmoniků a Kožené není nic přehnané, vše vyznívá s téměř komorní průzračností. Pak přišla Beethovenova Symfonie č. 6, zvaná Pastorální. V "domovském" repertoáru se naplno zaskvěl kovově lesklý, svítivý zvuk orchestru složeného vlastně z úžasně muzicírujících a sehraných sólistů.
Přesto se vnucovala myšlenka, že na orchestr je stejně lepší zajet si do Berlína a slyšet ho v sále postaveném mu "na míru". Což znovu připomíná, že důstojný prostor pro podobné koncerty v Praze stále neexistuje.
