RECENZE: Pověste ho vejš! Jelen důstojně uctil Michala Tučného

  • 2
Kromě vlastních hitů byla hlavním tahákem v sobotu zakončeného turné kapely Jelen vzpomínka na country legendu Michala Tučného. Hudebníci si k tomu pozvali zpěvákovu dceru Míšu Tučnou a několika zlidovělými songy potěšili i pražské Forum Karlín, které na závěr šňůry hlásilo: vyprodáno.

Kapela Jelen v pražském Karlíně v sobotu servírovala neobvyklý mix jistot a překvapení.

Tour 2018

75 %

Autor: Jelen, Míša Tučná

Místo konání: Forum Karlín, Praha

15. prosince 2018

Večer zahájila šikovná písničkářka Tereza Balonová. Hudebníci z Jelena ji uvedli jako osobní objev z Porty, takže před publikum nepředstupovala jako úplný vetřelec. Jen s kytarou a looperem a sympatickým projevem by ovšem dokázala zaujmout i bez toho.

Jelen sám potom neponechal nic náhodě. Svůj set nakopl Jehnědami, Vlčím srdcem a dalšími peckami. Následně řádně zklidnil baladou James Dean, a potom zase rozjel do své tradiční dupárny. Na několik písní se přidala Kateřina Marie Tichá, stálý host kapely, ale čekalo se samozřejmě na někoho jiného.

Míša Tučná, dcera legendárního Michala Tučného, se na scéně zjevila kolem desáté a spolu s Jelenem oživila několik Tučného zvěčnělých skladeb. Nestárnoucí Pověste ho vejš, píseň Spím v obilí, kterou už kapela se zpěvačkou i nahrála, a Modrá z džín, již Tučná odzpívala jen s Jindrou Polákem a jeho akustickou kytarou.

To byl pravděpodobně nejsilnější okamžik jak vzpomínky na Tučného, tak celého koncertu. Konkurovat jí mohla a měla píseň Tam u nebeských bran, jenže co přináší její proslulost, zároveň trochu ubírá fakt, že jde přeci jen o neskutečný cajdák. Nic proti, do programu jistě patřila a ostudu neudělala. Jen najednou byla potřeba slzet, což jistě nebyl záměr celé akce.

Set Tučného písní s jeho dcerou na pódiu uzavřelo hravé Blues folsomské věznice, takže se končilo na veselou notu. Následovalo pár vlastích hitů Jelena a v přídavcích došlo ještě na Báječnou ženskou a jako poslední song koncertu, turné i jelení sezony zazněl Poslední kovboj.

Vzpomínka na legendu to byla důstojná nejen proto, že posvěcená příbuznými. Jelen si neukradl slávu pro sebe a Tučného písně interpretoval v mezích možností a bez snahy výrazně je předělávat, což bylo ku prospěchu věci. Zlidovělé songy samozřejmě fungovaly na první dobrou jako jasný tahák, ale to rovněž není nic proti ničemu. Pár by jich v repertoáru kapely mohlo klidně zůstat nastálo.