Na albu protagonistu podporuje sbor Lakomé Barky, hudební sekce spřízněného Laurychova divadla.
Oproti hudebně jednoduchým koncertům nabízí cédéčko podstatně pestřejší a propracovanější zvuk, o nějž se zasloužili renomovaní hudebníci jako violisté Vojtěch a Irena Havlovi nebo saxofonista František Kop.
Jedinečným zážitkem se stal křest cédéčka v pražském divadle Ponec. Neobyčejně šťastně se tu totiž prolnuly všechny prvky Niklovy tvorby.
Hudební stránku podpořili Lakomé Barky i několik hostujících hudebníků a hemžení na jevišti svou nepředvídatelnou bizarností připomínalo zvětšenou podobu Niklových hračičkářských divadelních improvizací.
V předvánoční nákupní horečce by se Niklova deska neměla ztratit; koneckonců legendární výstava Hnízda her v Rudolfinu (2000) přesvědčivě dokázala, že publikum, které se s potěšením nechává oslovit Niklovou hravostí, může být až nečekaně početné.
 Výtvarník Petr Nikl, který se podílel na podobě expozice na výstavě Expo 2005 v Japonsku, hovoří na tiskové konferenci. (19. srpna 2004) |
