Jak to funguje, když se hraje filmová hudba bez filmových obrazů?
Já si to užívám, a pokud mohu soudit, tak si to stejně užívají i posluchači. Chtěl jsem dokázat, že i filmová muzika může stát na vlastních nohou, a myslím, že naše letošní turné jasně dokázalo, že to tak je.
Na co se tedy můžeme těšit v nové show?
Chceme koncept posunout dál, budeme mít nové hudebníky, zahrajeme některé jiné kusy. A protože chci mít show postavenou i na světlech, můj lighting designér Marc Brickman nad tím nechá pár bezesných nocí. Roky dělal pro Pink Floyd a myslím, že je skvělý.
Neměl jste předem obavy, že hudba bez filmových záběrů bude trochu nahá?
To spíš film bez hudby by byl obnažený. Je to prostě odlišný zážitek. Když posloucháte živou hudbu, je v tom energie, která vzniká interakcí mezi publikem a muzikanty. Zároveň je podle mě úžasné sledovat skvělé muzikanty, jak hrají právě tu hudbu, kterou důvěrně znáte z filmů.
Svěřil se vám někdo, že by se mu na vašem koncertu vybavila třeba konkrétní scéna?
Podle toho, co mi lidé říkají, tak si moje filmová hudba trochu žije vlastním životem. Spousta lidí na ní doslova vyrostla a cítí, jako by jim nějakým způsobem patřila. A já se vlastně hodně snažím hrát pro publikum. Takže by to mělo vycházet.
Jak si vybíráte film, na kterém budete pracovat?
Záleží na příběhu a režisérovi. Musí to být někdo, kdo mě inspiruje a vyzývá mě k tomu, abych udělal něco, co jsem nikdy předtím neudělal. Potřebuju posouvat hranice, ne ustrnout na místě. Když jste filmový skladatel, tak máte výhodu, že můžete pracovat v tolika různých žánrech.
Dovedl byste napsat hudbu k pornofilmu?
Zajímavý úkol. Asi bych to pojal jako samostatný příběh skrze bušení srdce.
