RECENZE: Pěvkyně Eva Urbanová působila v O2 areně studeně a křečovitě

Koncert Grande Finale, prostřednictvím něhož si operní zpěvačka Eva Urbanová poprvé zazpívala v pražské O2 areně, sliboval velkolepou akci, na níž se opera smísí s popem a rockem. Výsledkem ale byly rozpaky.

Na nedávno proběhnuvší tiskové konferenci Eva Urbanová prohlásila, že klasické operní árie nemáme čekat a že Grande Finale nabídne melodie od kapel a zpěváků blízkých svému srdci. Budiž, to je zcela legitimní. Jako jedna z prvních písní zazněla pocta Věře Špinarové Jednoho dne se vrátíš, čili nesmrtelné hudební téma westernu Tenkrát na Západě. Což o to, výšky Eva Urbanová vytáhla bez potíží, ale zanícení, bolest a touha, kterou do nich dokázala dostat Špinarová, zkrátka chyběly. Byl to technicky perfektní výkon, ale sterilní. A to byl problém celého večera.

Marně paní Urbanová hecovala publikum, aby udělalo „pořádný mejdan“ a zazpívalo si s ní. Strnulou atmosféru O2 areny se jí rozhýbat nepodařilo. V první části večera k tomu moc příležitostí nebylo, zněly táhlé písně z repertoáru Luciana Pavarottiho nebo pop operní skupiny Il Divo. Přestávku, potřebnou k přestavbě scény pro rockovou část, vyplnilo zcela zbytečné vystoupení pěveckého uskupení WOW vocal, který předvedl a capella verzi Hallelujah od Leonarda Cohena (bože, už zase!) a Freedom z repertoáru George Michaela.

Grande Finale

45 %

Eva Urbanová, O2 arena, Praha, 29. února 2024

V řadách WOW vocalu působí kromě dalších zpěvák Dušan Kollár a vzhledem k tomu, že za dirigentským pultem stál Martin Kumžák, působil celý večer občas jako StarDance, ovšem bez tance, říznutý finálovým večerem karlovarského filmového festivalu. To když ve scénické režii Michala Cabana v zadní části scény defilovalo akrobatické Duo Sunriders nebo se poskakovalo s maketami kytar.

Právě ona tolikrát až urputně avizovaná rocková část vzbuzovala největší rozpaky. Eva Urbanová se evidentně tetelila, až pozve na pódium hostujícího zpěváka kapely Arakain Jana Toužimského a společně si zazpívají Wish I Had an Angel od skupiny Nightwish. Což o to, ohně při ní vybuchovaly hezky, ale jinak to byla další křeč a úsměvná a laciná hra na symfonický metal. Na plátno se při ní promítaly obrázky, které najdete na internetu, zadáte-li si do googlu „dark fantasy pictures“ nebo něco podobného.

Další pěvecký host Ladislav Korbel zapěl Too Much Love Will Kill You z repertoáru Queen, na což dalšími písněmi téhle kapely, kterou jen těžko můžeme považovat za opravdu ryzí rock, navázala hlavní hvězda večera. A znovu, technicky bez výhrad, ale jako led chladné, strnulé, bez duše. Aplaus jaksi povinný, ten paní Urbanovou kýžený mejdan se zkrátka nekonal.