Koncert pořádá 10:15 Promotion. K dostání budou lístky už od 350 korun.
Byb Dylan, jeden za základních tvůrců popkultury druhé poloviny 20. století, v Česku naposledy koncertoval v říjnu 2003. - více zde
"Jeho přítomnost je vždy velkou událostí. Předchozí tuzemská vystoupení, na nichž předvedl nevyčerpatelnou energii, vždy končila ovacemi vestoje," připomněl Jarda Hainzel z 10:15 Promotion.
Bob Dylan, vlastním jménem Robert Allen Zimmermann, pochází z židovské rodiny, která přišla do Ameriky z carského Ruska. První album nazvané podle svého uměleckého jména vydal v roce 1962.
Vstoupil na bouřlivou písničkářskou scénu a vtiskl jí svou tvář; z jeho písní Blowin In The Wind nebo The Times They Are A-Changin' se staly hymny. Už tehdy se marně bránil označení zpěvák protestních písní.
Ostatně jeho songy pomáhaly otevírat polemická témata, kterým se vesměs obšťastňující pop music předtím vyhýbala. "Jak se může tenhle svět někdy změnit, když se na něho bojíme podívat až do hloubky?" ptal se Dylan, který naučil lidi poslouchat neškolený hlas, kytaru a harmoniku.
Vnucenou roli otce moderního folku však Dylan narušil razantním krokem. Odložil akustickou kytaru a začal vystupovat s rockovou kapelou. Puritánské publikum se cítilo zrazeno - na festivalu v Newportu i během britského turné provázelo Dylana hvízdáním, proklínáním a bučením.
V té době "elektrifikovaný" Dylan natočil svá patrně nejlepší alba Highway 61 Revisited a Blonde On Blonde; obě z roku 1965. I rocková hudba s ním zažila zásadní přelom. Vstoupila do ní moderní poezie a Dylanovy skladby se staly tématem vysokoškolských seminářů.
Dylan se ovšem nevyhnul krizím; třeba přelom sedmdesátých a osmdesátých let znamenal slabší období. Tehdy v textech hlásal náboženskou víru, chrlil nečitelné písně, točil slabé desky. Až koncem osmdesátých letech se uvolnil a s George Harrisonem a Tomem Pettym dal dohromady hravý projekt Travelling Wilburys.
Dylan dosud vydal více než čtyřicet studiových alb a své písně neustále obrábí v mnoha koncertních i stylových variacích. Nehodí pro parádivá show, nekomunikuje s fanoušky a takřka neposkytuje rozhovory.
Jeho vliv však neslábne; jinak by sotva existovaly konference fanoušků, nefungovala by síť sběratelů jeho nahrávek nebo specializované časopisy včetně amerického On The Cracks. Fanoušci zvaní bobcats by asi necestovali s Dylanem po koncertních trasách.
