Za jakých okolností tenkrát album vznikalo?
Přišlo z mé potřeby a touhy zkusit konečně něco jiného než to, co jsem dělala doposud. Jak v kapele Precedens, tak ve Stromboli jsem byla součástí celku, týmový hráč. V Precedens jsem byla frontwoman, ve Stromboli jsem tvořila protipól kytaře Michala Pavlíčka, takže jsem, poháněná možná devadesátkovou euforií z přívalu nové muziky, pocítila potřebu zkusit něco sama za sebe.
Prostě vydat se na sólovou dráhu. Oslovila jsem kamarády muzikanty, kromě dalších i Martina Němce z Precedens a Michala Pavlíčka, aby mi dodali každý jednu píseň. Poskládala jsem z nich album, a aby při takovém množství autorů drželo pohromadě, o napsání textů jsem poprosila Jana Saharu Hedla. Z výsledku jsem byla nadšená, bylo to přesně to, co jsem potřebovala. Mám to dodnes, ráda hledám nové směry, experimentuju, nedržím se jednoho stylu.
Abychom zmínili další autory písní, jsou to David Koller, Roman Dragoun, Ota Balage.
Skvělé na tom bylo, že každý autor svou skladbu nahrál s domovskou kapelou. Takže co složil David Koller, nahrála Lucie, hráli tam kluci z kapely Oceán, tudíž to celé znělo hodně pestře. A každý z autorů přišel s vlastní představou, jak mě jako zpěvačku vnímá.
Měla jste s nějakou písničkou problém?
Ani v nejmenším, všechno si to sedlo, jak mělo, včetně Saharových textů. To je nádherný svět jeho fantazie, abstraktních obrazů.
A tajemství, že? Dodnes není úplně jasné, o čem hovoří text písně Souměrná, přitom je to největší hit desky.
Každý tu písničku zná, je to krásná práce s jazykem. Sahara je skutečný básník, nemusíme přesně rozumět, o čem vypráví, ale stejně nás jeho verše posadí na zadek. Dokáže přesně vycítit náladu hudby a textem ji podpořit, navíc je sám muzikant a zpěvák, takže ctí přízvuky, dlouhé a krátké slabiky.
Následovaly po albu koncerty?
Jelikož jsem krátce poté, co deska vyšla, otěhotněla, koncerty se nekonaly. Čekala jsem dvojčata, bylo to rizikové těhotenství, smířila jsem se s tím, že zpívání zabalím. Nedokázala jsem si představit, jak bych pěveckou kariéru skloubila s výchovou dvou dětí najednou. A jelikož jsem si děti vždy moc přála, chtěla jsem jim dát přednost. Jakákoli kariéra mi v té chvíli byla ukradená. Jak Martin Němec, tak Michal Pavlíček to naštěstí pochopili a věnovali se svým jiným projektům.
Ke zpěvu jste se ale vrátila.
Svou roli sehrála i ekonomická situace. S manželem jsme se dohodli, že bude lepší, když zůstane on doma s dětmi a já začnu znovu koncertovat. Ale kdyby se to dalo vrátit, asi bych se rozhodla jinak. Pak jsem to však dcerám několikanásobně vrátila a máme skvělý vztah.
