Zlato pro šílený nápad, který se zrodil v baru

Vítězný polský film o Epifanu Drowniakovi, naivistickém malíři zvaném Nikifor Krynicki, jehož hrála osmdesátiletá Krystyna Feldmanová, vynesl ceny i herečce a režisérovi Krzysztofu Krauzemu.

Polský režisér Krzystof Krauze a herečka Krystyna Feldman přebírají za film Můj Nikifor hlavní cenu 40. ročníku festivalu v Karlových Varech. | foto: Dan Materna, MF DNES

"Dnes už vím, že to byl šílený risk, psát mužskou postavu pro ženu. Ale vyšel," říká režisér.

Jak vás to vůbec napadlo?
Takové nápady se rodí jen v baru, nikdy za střízliva. Probírali jsme to s malířem Marianem Wlosinským, který postiženého Nikifora objevil, ujal se ho a jeho talentu sloužil na úkor své tvorby i rodiny. Navíc jsme nemuseli chodit daleko, herečka žije v lázních Krynice, kde působil Nikifor, stačilo přejít tři sta metrů.

Rozhodla jen fyzická podoba?
Ne, druhým důvodem byla podoba vnitřní. Feldmanová je herečka známá i z divadla v Lodži, ale žije podle víry, že bez zavazadel je cesta snadnější a člověk svobodnější.

Takový byl i Nikifor?
Ano. Náš film kromě lásky vypráví také o ztrátě talentu kvůli imagi. Jakmile umělec začne dbát o svou vnější pověst, přijde jeho nadání nazmar. Kdežto Nikifor představuje horizont svobodomyslnosti, o němž může každý umělec jen snít.