Vihanová od mládí tíhla k muzice, vystudovala konzervatoř a spolupracovala s hudebním vysíláním Československé televize. Režii a střih na pražské FAMU absolvovala v roce 1965, už na škole natočila třeba portrét afrického studenta hudby Fuga na černých klávesách.
Samostatným filmem podle knihy Jiřího Křenka Zabitá neděle Vihanová debutovala v roce 1969, ale příběh odcizeného důstojníka v ospalém městečku za letní neděle putoval rovnou do trezoru a distribuční premiéru zažil teprve v roce 1990.
Za normalizace se filmařka věnovala dokumentům často zasvěceným ženám nebo hudebníkům. Natočila třeba Zahradu plnou plenek, Variaci na téma hledání tvaru, ale také velice důvěrný portrét zpěvačky Evy Olmerové Proměny přítelkyně Evy.
V roce 1994 vznikla její hraná Pevnost, natočená podle povídky Alexandra Klimenta, a roku 2000 Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba.
Kvůli jejímu neúspěchu se Vihanová s hranou tvorbou rozloučila. Pracovala pro televizi a přednášela na FAMU. Miroslav Janek o ní natočil film Umanutá, před třemi lety dostala čestného Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.
