VIDEO: Režisér milionových Žen převzal cenu, po níž touží muži. Živou a nahou

Festivalový seriál s pracovním názvem Křišťálový glóbus nanečisto uzavírá režisér Jiří Vejdělek. Protože však jeho Ženy v pokušení trhají rekordy v návštěvnosti, rozhodl se, že se nespokojí s obyčejnou cenou z papíru, a vyžádal si rovnou nahou ženu. Dostal ji. Ale nebylo to jen tak.

Předávat cenu režisérovi je za trest. Cenou totiž říkáte, že ho jako režiséra uznáváte, což může být použito proti vám.

Když Jiří Vejdělek svolil převzít "jakožekřišťálový glóbus", měl za sebou uvítání miliontého diváka svého veleúspěšného filmu Ženy v pokušení. Jinými slovy ideální konstelace... Jenže!

ROZHODLA KYTICE. O miliontém divákovi rozhodla kytice vhozená do plného sálu. Stala se jí Míša Vebrová z Pardubic, která si ze čtyř možností: desítky sezení v terapeutické partnerské poradně, plastické operace jakékoli části těla, víkendu plného překvapení a slavnostní večeře s tvůrci nakonec vybrala tu poslední.

Jiří Vejdělek je tvůrce. Velmi tvůrčí tvůrce. Scénku s názvem "křišťálový glóbus nanečisto" proto začal vymýšlet sám. "Říkáte, že Martha Issová se s glóbem koupala? Tak to já bych se s ním mohl vynořit z bahna jako Jóžin z bážin a konečně divákům vyjevit svou podstatu," navrhl bezelstně. (video s Marthou Issovou ve vaně ZDE)

Zařídili jsme tedy bahenní koupel. Místo: Luxusní Royal Spa centrum Grandhotel Pupp. Čas: předposlední den karlovarského festivalu, 13.15 (na dvoranu Puppu zrovna přijíždí Vejdělkův kolega režisér Nikita Michalkov).

"Tak to ne, tohle není bahno, to je louže!" zahlásil, když ve vaně místo husté břečky spatřil koupel s bahenními přísadami. Chybička se vloudila: idea, že se vynoří a z hlavy mu jako zlobrovi Shrekovi bude stékat bláto, vzala za své. "Nicméně relaxační koupel si dám rád, děkuji," pravil a zajel do hnědavých hlubin.

Křišťálový glóbus nanečisto

Marek Eben: Trofej na brčku přebíral dlouholetý průvodce karlovarským festivalem jako první a jako první také vyzkoušel, jaké to je, když je cena nestabilní a vetchá. "Stejně ako její laureát," komentoval to lakonicky.

Rosťa Novák: Herec, kterého momentálně zaměstnává nový divadelní projekt, přijel do Varů jen soukromě, za sebou měl ovšem náročné filmové natáčení. Ve filmu P(éčko) hraje narkomana, poto jsme ho vzali na záchodky. "Jako doma," podotkl.

Martha Issová: Ve Varech Issová zářila takřka neustále: nejprve na červeném koberci, potom na plakátu k filmu Lidice, jenž začíná za necelé dva týdny natáčet, a naposledy na závěrečném večeru, kde se sestřenicí Klárou předávala cenu. "Ve vodě se přemýšlí nejlíp, dělali to ostatně už řečtí filozofové," smála se, když jsme ji máčeli v bublinkové lázni.

Začali jsme tedy horečně přemýšlet, jak jinak cenu předat; salón s nabídkou pěstících a relaxačních procedur byl pro režiséra Žen v pokušení jako dělaný. Tak třeba suchá uhličitá koupel: igelitový pytel, do kterého vás zabalí až po uši a vpustí do něj plyn.

Když režisér bojkotuje

"Stane se z vás taková velká koule, koukat vám bude jenom hlava. To by mohlo být legrační, ne?" navrhovala ochotně jedna z lazebnic. Nadšeně jsme souhlasili: režisér, který je po miliontém divákovi tak moc nafoukaný/nutý, že ani nepřevezme cenu, to je skvělá scénka pro kameru. "Neexistuje," zamítl to Vejdělek kategoricky.

Dumali jsme tedy dál: rukavice s parafínem? Méně vtipné, ale idea zůstala zachována - s obřími "žínkami" na rukou se cena přebírá jen těžko. "Neexistuje," slyšeli jsme znovu.

Atmosféra začala houstnout. "NĚCO ale zkrátka musíme natočit," oponovali jsme. "V tom případě chci převzít nahou ženu s koulí," vrátil se režisér k nápadu, který jsme neprozřetelně nadnesli úplně na začátku a jenž zcela očekávatelně ztroskotal na prostém faktu, že nebyla k dispozici nahá žena.

Svlékněte se, slečno

Zkuste si to představit: špičkový lázeňský salón, všude probíhají procedury a uprostřed toho všeho stojí štáb a režisér, jenž zrovna dostal nápad.

"Vy se mi svlékněte, slečno," vrhá se Vejdělek na klientku, která jde kolem s rukama v "žínkách" s parafínem. Začínáme rudnout a chvatně balíme kameru a mikrofon, ale režisér je v ráži. "Máte tu míč? Potřebuju velký míč. A taky něco, co by jezdilo. Vozík nebo kolečkové křeslo. Židli na kolečkách? Skvěle," úkoluje personál, jenž se rázem mění v profesionální štáb.

Slečna se svlékat odmítá a spěchá, protože má vyprovodit kamarádku na autobus do Prahy. "Kdy jí to jede? Za deset minut? Tak utíkejte a pak se vraťte, my to tu zatím připravíme," zavelí režisér a slečna kývne s tím, že "vrátit ano, ale svlékat ne." To už režisér aranžuje první záběr.

Martha Issová se do vany v Puppu ponořila bez řečí

Popravdě: na to, že se slečna vrátí, by v tu chvíli vsadil jenom on, ostatní zůstávají skeptičtí. Jiří Vejdělek je ovšem ve svém živlu. Už dávno netočí scénku pro internet, ale celovečerní film. Co na tom, že měl tu samou dobou poskytovat interview čínské televizi. "Posuňte mi to prosím," žádá nás mezi přípravami "placu".

A - světe div se - statečná slečna se vrací. "Tak ať je to za námi, ve tři mám golf," hlásí, i když je všem (včetně jí) jasné, že za deset minut to za námi rozhodně nebude. "Osušku, která bude tak akorát pod zadeček," žádá režisér poslední proprietu. Slečna, jíž se ulevilo, že už se nekoná přemlouvání ke svlékání, poslušně omotává osušku přes prsa a do rukou uchopí míč. "Musíte mi napsat omluvenku, ten golf evidentně nestihnu," hlesne jenom.

Jiří Vejdělek tak nakonec svou cenu převzal: bylo 15 hodin třicet minut, Nikitu Michalkova na nádvoří vystřídala delegace k filmu Kajínek. Kamarádka, co měla odjet do Prahy, do Prahy nedojela, protože jí ujel autobus. A odvážná slečna přijela na golf pozdě. Tímto jí píšeme omluvenku: byla báječná a zaslouží si minimálně novou sadu holí zdarma.

P.S.: Velké poděkování patří personálu centra Pupp Royal Spa a generální ředitelce Grandhotelu Pupp Andree Pffefer-Ferklové.