Manželské páry, které po letech zjistí, že jim v porodnici zaměnili jejich novorozené syny, mají naštěstí záchranný korektiv v silnější herecké sestavě.
Marta Dancingerová a Marek Adamczyk zosobňují dvojici řekněme světáčtější, David Novotný a Sabina Remundová lidovější - a také si partnersky dokonale sednou. Právě jejich souhra se dokáže přebrodit slzavým údolím nejčistěji a jen díky ní společně s výtečnými dětskými představiteli obou chlapců, nadaného autisty i milovníka motokrosu, se první dvě epizody Kukaček přehoupnou lehce přes průměr.
Bohužel sama zápletka, na jejímž počátku stojí dva porody a jeden příliš bohorovný lékař, je značně návodová a ještě než dozní titulní píseň, má divák vcelku jasno, co může čekat od dění po šesti letech, jež odstartuje hloupý projev mužské ješitnosti.
Jistěže odhalení, že „jejich dítě není jejich“, jak praví slogan seriálu, znamená pro drama vděčnou, nad jiné výbušnou roznětku. Už proto, že tady žádné řešení, ani mlčení, ani pátrání, nemůže vést k jednoznačnému happy endu.
Ovšem záleží na tom, jak se s látkou pracuje. Kukačky jsou jednak citově vyděračské nejen při zobrazování záchvatů autistického dítěte, jednak značně rozplizlé, co se týče vzájemných vztahů dospělých. Kolem ústřední čtveřice se totiž nabalí spousta dějových odboček od firemní kariéry v jedné rodině až po zástupy nápadníků dcery v domácnosti druhé.
Navíc v druhém dílu se přidají konspirační teorie, křivdy minulosti a ještě vypelichaná postava vlivného místního developera s kýženou sponzorskou pokladnou, kterou měli tuzemští tvůrci už dávno zařadit na černou listinu. Zkrátka se operuje lidskými vášněmi na typizovaném půdorysu maloměsta, kde se hlavní aktéři sice chovají chápavě, ohleduplně, ba vstřícně, jenže každý zná každého, všichni mají své zájmy a nic se neutají.
V podobě jednoho sevřeného celovečerního filmu zacíleného na klíčový motiv by Kukačky účinkovaly výrazněji i proto, že jejich seriálová odstředivost poskytuje až sebevražedně velký prostor k nastavování času, jejž vyplňují kýčovitá režijní klišé.
A nejde jen o řev motorů, který i ctitele rychlých kol otráví, nýbrž o rozechvělé okamžiky, objímání, slzení a všudypřítomné náladové písně s klipovou vatou. Pod Kukačkami by tak mohl stát stručný návod k použití, totiž „vyrobeno za účelem dojímání“.
