RECENZE Yuma: Divoká jízda pro pravé džíny se tváří nečekaně zrale

Pro diváka z jiného konce světa je to jen další generační gangsterka, pro Poláky a Němce kus nedávné historie. Yuma, arizonské město proslavené pistolnickými filmy, tu má totiž ještě jiný význam: jako dobový obrazný výraz pro masové krádeže mladých Poláků v německých příhraničních obchodech.

"Yumovali" počátkem divokých 90. let, kdy slyšeli hesla o změně, šanci, svobodě, ale v ospalých městečkách žádnou perspektivu neviděli - a lákavé výkladní skříně se značkovými džínsami přitom ležely náhle tak blízko.

Z filmu Yuma

Snímek Yuma, který právě vstoupil do našich kin, má i pro Česko nádech důvěrně známého nedávného retra, kdy se pohraničím šířily vietnamské tržnice a křiklavé nevěstince, jediné bizarní vlaštovky jiných časů. Příběh mladíka a jeho party však začíná westernovým prologem v mlhavé pustině o pár let dřív, během štvanice na východoněmeckého uprchlíka, který se později do jejich životů vrací jako nevítaný morální vykřičník.

Klíčová bezstarostná jízda nového pokolení nicméně startuje po pádu totality, který do Zapadákova s kostelem zářícím mezi oprýskanými činžáky vnesl zatím jen americké seriály a pašování ve velkém. Mládež vysedává v parku, tlachá, vymýšlí recese a čeká, kdy se dostaví slibovaný blahobyt. Z místního nádražíčka je jen kousek do německého obchůdku s vysněnou kovbojskou výbavou, tak jako je jen kousek od lákadel ke klukovině, od klukoviny k zlodějně a od zlodějny k organizovanému zločinu.

Novodobí rebelové

Yuma

65 %

Polsko/ČR, 105 min.

režie Piotr Mularuk,

hrají Jakub Gierszal, Katarzyna Figura, Tomasz Kot,

Kinobox: 62 %

IMDb: 6.0

Nálada dospívání v době, kdy se nic nezdá nemožné a z chasníků se slámou v botách se přes noc stává zlatá mládež, účinkuje naprosto přesně. Tvůrci se v ní zálibně rozmachují až příliš do šíře, občas do ní přimísí zbytečné teze sociálky, morality a satiry o zkorumpované mafii od celníků přes policii až po místní politiky, ale to hlavní zabírá spolehlivě jako vždy, když mladí neklidní s naivní dychtivostí dobývají svět. Zvláště pokud v popředí stojí James Dean svého druhu, pohazující plavou patkou za volantem nového vozu, čímž vyvolává žárlivé pnutí mezi slečnami, a jestliže k "yumovacím" výpravám zní opravdu výtečná stylová hudba, která svým rytmem i texty dovede zvednout ze sedadel.

Z filmu Yuma

Jenže jako Bonnie a Clyde či Butch Cassidy a Sundance Kid, také tihle desperáti s větrem ve vlasech ztrácejí postupně půdu pod nohama. Rodiče přihlížejí, společnost zvráceně přitakává - oloupit Němce si omlouvá odvetou za nacismus. Ovšem jak se situace přiostřuje, děti, které si hrály na gangstery, nutně narazí na skutečné profesionály. A odtud už není návratu.

Podobných příběhů zná kinematografie spoustu, nicméně režisér Piotr Mularuk zabalil svou Yumu do žánrových prvků kovbojky dosti zručně, s napětím i nostalgií, lehkostí, okouzlením, akčním švihem i se smutkem. Na to, že jde o prvotinu, se drama novodobých rebelů bez příčiny tváří nečekaně zrale. A že má sklon k americké klipové kultuře? Proč ne, v road movie o cestě do pekel je přece docela na místě.