RECENZE: Johnny Depp, Romeo z počítače, vládne Transcendenci

Zajímavá věc: dva nováčkové přilákali na svůj premiérový pokus nazvaný Transcendence prvoligové herecké hvězdy a vcelku slušně to vyšlo. Na debut určitě. Zvláště autor scénáře Jack Paglen odvedl na začátečníka šikovnou práci.

Mohla být ještě lepší, kdyby si odpustil pár litrů milostných slziček a otravný  model od konce zpět v čase. Nicméně na věčné téma o zneužití vědy narouboval rozhodně důmyslnější zápletku než obvyklé sci-fi vesmírného typu, v nichž se navzájem mydlí obyvatelé planety A a planety B.

Transcendence

65 %

Režie Wally Pfister, hrají Johnny Depp, Morgan Freeman

Johnny Depp hraje vědce, který se pokouší o vytvoření umělé inteligence nadané i citem. Pracuje společně s milovanou i milující manželkou, již hraje Rebecca Hallová, a s kolegou v podání Paula Bettanyho, odsouzeného k roli ušlechtilého vypravěče. Právě ve chvíli, kdy Deppův hrdina s kouzelnou nechutí představuje své plány sponzorům a dostane otázku, zda nechce stvořit Boha, odpůrci podobných experimentů vyhodí jeho laboratoř do povětří a vzápětí útočí i na něj. Zbývá mu měsíc života - tedy tělu, protože manželovu mysl připojí zoufalá žena k počítači a pak ke světové síti. A doufá, že spolu s mozkem, jenž se stává neporazitelným, mu zůstala i duše.

V podstatě se hraje romance ze záhrobí, ne nepodobná Duchovi, ovšem na rozdíl od něj bohužel zcela bez humoru. Zato však dovedně zkoumá, jak by se virtuální  Romeo k živé Julii mohl zase přiblížit i fyzicky, než ji začne svými projekty děsit. Neboť dálkově řízená žena buduje tajnou základnu partnerovy nové říše, blížící se oné božské moci: zázračně léčí, uzdravené si však "připojuje" jako armádu.

Sympatickým rysem Transcendence je skutečnost, že barikády zla a dobra rozostřuje a několikrát proměňuje, včetně závěrečného zvratu, který nečekaně oponuje běžným ekologickým plakátům. Také vláda, jež v jiných sci-fi hystericky vyjednává, zůstává kdesi v pozadí a jediný agent FBI jen trpně přihlíží, než zařídí bitevní finále.

Johnny Depp ve filmu Transcendence

Samozřejmě zcela bez klišé to nejde, počínaje plavou teroristkou a konče nočními můrami. Nicméně nálada i napětí se dostaví, Depp je po dlouhé době civilní. Ubíjí pouze hudební melancholie, podkreslující melodramatické chvění a posmrkávání vědecké romance. V závěru ještě ztrácí body kameraman Nolanovy batmanovské série Wally Pfister, který při své první samostatné režii neuhlídal rytmus, neboť se dal unést kouzlem triků. Přesto motiv spasitelského syndromu už zrodil hloupější kousky než Transcendenci.