Zjednodušeně řečeno si Nolan mechanismus intelektuální šarády vypůjčil z vlastního Počátku, přidal princip Terminátora čili otázku, zda lze zásahem v minulosti změnit budoucnost, a navrch přisypal bondovku včetně šíleného ruského padoucha pasoucího po plutoniu.
I kvůli délce se dá vlastně mluvit o dvou celovečerních filmech v jednom; první sleduje klasickou špionážní hru v exotických kulisách, druhý se žánrově překlápí v akční sci-fi založenou na inverzi neboli obráceném toku času.
Úvodní část je zábavnější, jenom jí schází lepší Bond – protože John David Washington v hlavní roli nahrazuje bonvivánské kouzlo přímočarou osudovostí a hezounské postavě Roberta Pattinsona se zase nedá věřit doktorát z fyziky.
Jejich putování po stopě hrůzného plánu má však velmi vděčné akční prvky, k nejvynalézavějším scénám patří originální dobývání indického mrakodrapu či bourání trezorů pomocí letadla, jež by slušely i pravé bondovce.
Druhá část s vysvětlivkami a variacemi již známých dějů poněkud těžkne, i proto, že se ještě vyhrotí beztak melodramatický vztah zlosyna a jeho manželky. Nicméně právě tady si Nolan hýčká svou hračku, tedy způsob, jak natočit časovou inverzi v situacích všedních i výbušných.
Je to pěkná podívaná, jenom poněkud úmorná a vycházející z obehraného modelu. Na každý pád může Tenet počítat s tím, že skalní fanoušci půjdou do kina nejméně třikrát, aby „vychytali“ každou součástku rafinovaného soukolí – a třeba v něm našli chybičku.
