Soudě podle diskusního fóra České televize, zprvu nepříliš opěvovaný seriál si usmiřoval diváky postupně. Ve finále, kde hrdinové shodou náhod slavili Boží hod vánoční na reálný Boží hod velikonoční, už v reakcích převládla spokojenost a dokonce přání, aby vzniklo pokračování.
Přitom čistě jako detektivky se Zločiny Velké Prahy zrovna moc nevytáhly, určitě by se našly rafinovanější zápletky, kde by divák neuhádl pachatele dříve než celý policejní aparát.
Navíc si kameraman mohl odpustit mnohé z klopených záběrů, které leckomu dokázaly přivodit lehkou nevolnost. A co se týče aktérů, vesměs dávali najevo, že nepřišli na svět proto, aby vzbuzovali sympatie.
Přesto si Zločiny Velké Prahy připsaly jednu cennou zásluhu: vrátily do hry eleganci. A nejen ve výpravě; nenuceně střízlivá noblesa přirozeně probleskovala jednáním, chováním, gesty i slovy postav, aniž by přitom danou éru kreslila jako puritánskou.
Zkrátka v záplavě současných krimiseriálů, které připomínají jednovaječná dvojčata či přímo klony, se Zločiny Velké Prahy příjemně odlišovaly tím, že měly vlastní styl. Což se počítá, i když nerozhoduje.
