Pianistu představil Polanski v Praze osobně

  • 2
Film, popisující skutečný příběh židovského klavíristy Wladyslawa Szpilmana, který celou válku dokázal vzdorovat v polské Varšavě deportaci do koncentračního tábora a našel sílu žít, přijel na pražskou část Febiofestu představit sám jeho režisér Roman Polanski. Ten za snímek, do kterého vtiskl i některé autobiografické rysy, získal již v loňském roce na festivalu v Cannes Zlatou palmu.

Píše se rok 1939 a Wladyslawu Szpilmanovi je 28 let. Polsko napadají němečtí vojáci, kteří brzy přijdou i do Varšavy. Téměř okamžitě jsou zavedeny tvrdé restrikce vůči zdejší židovské komunitě.

Szpilman a jeho rodina - rodiče, bratr a dvě sestry - žili až doposud spokojeným životem. Brzy se však také musí podřídit ponižujícím pravidlům. Nátlak se postupně zvyšuje a rodina je na tom stále hůře. Musí prodat obrazy, stříbro, nábytek a nakonec i Szpilmanovo drahocenné piáno.

Největší ranou je však rozhodnutí, podle kterého musí jako Židé odejít do uzavřeného areálu, obehnaného vysokými zdmi - na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto.

Ocitají se v přelidněném centru chaosu, ve kterém živoří půl milionu Židů. Szpilman si vydělává peníze hraním na piáno v kavárně, do které chodí bohatí obyvatelé ghetta - kuplíři, prostitutky a obchodníci na černém trhu.

Denně je svědkem bezohledných krutostí a utrpení. A zanedlouho je to ještě horší - Němci začnou s deportací Židů do "pracovních táborů na východě". Osudný transport čeká také na rodinu Szpilmanových. V okamžiku, kdy mají do vozu nastoupit, zachrání pianistu židovský policista. Jeho rodina ale takové štěstí nemá a Szpilman vidí své blízké naposledy.

Osamocený nyní pracuje v demoliční četě a bojuje o přežití. Díky svým přátelům z řad židovského odporu se mu daří utéci z ghetta, ve kterém už zbývá pouhých 60 tisíc obyvatel. Známí mu pomáhají z jednoho úkrytu do druhého, brzy je však odkázán jen sám na sebe. Hladový, zesláblý a neinformovaný o situaci v okolním světě má pocit, že ve zdevastovaném městě zůstal docela sám.

Recenzi filmu najdete ZDE.

Nakonec najde útočiště ve velké vile. Netuší však, že objekt využívá německá armáda. Zuboženého Szpilmana najde německý kapitán, který ho podrobí výslechu. Na důkaz toho, že je opravdový pianista, musí zahrát skladbu na zdejší rozladěné piáno. Německý důstojník je dojat a pomáhá Szpilmanovi přežít.

"Vždycky jsem věděl, že jednoho dne natočím film o této bolestivé kapitole v dějinách Polska," říká režisér Polanski. "Nikdy jsem však nechtěl, aby to byla má autobiografie," přiznává zároveň. Využil tak alespoň svých zážitků a zkušeností z válečných dob.

Touhu vrátit se do Polska a natáčet zde v něm probudila právě autobiografická kniha Wladyslawa Szpilmana, popisující jeho útěk z varšavského ghetta. "Už když jsem si přečetl několik prvních kapitol, věděl jsem, že tato knížka bude námětem mého dalšího filmu. Je to ten pravý příběh a já vím, jak jej odvyprávět. Je to pozitivní kniha. I přes všechny hrůzy, o kterých pojednává, je v ní naděje."

Pianista
Velká Británie/ Francie/Nizozemí/Polsko/Německo
2002

režie Roman Polanski
scénář Wladyslaw Szpilman
Ronald Harwood
kamera Pawel Edelman
hudba Wojciech Kilar   
hrají Adrien Brody
Daniel Caltagirone
Thomas Kretschmann
Frank Finlay
Maureen Lipman
Emilia Fox
Ed Stoppard
původní název Le Pianista
délka 148 minut
žánr drama

Pianista - premiéry

kina 6. února 2003

Fotografie z filmu Pianista.

Fotografie z filmu Pianista.

Fotografie z filmu Pianista.

Fotografie z filmu Pianista.

Fotografie z filmu Pianista.

Fotografie z filmu Pianista.