Snímek o malíři Goyovi provázel režiséra, jenž příští rok oslaví svou sedmdesátku, už loni na karlovarském festivalu, kde převzal cenu za přínos světové kinematografii. Ostatně cen už má nespočet: patří k nim nominace na Oscara za díla Maminka slaví 100. narozeniny, Carmen a Tango, Zlatý medvěd na Berlinale za Rychle, rychle a Stříbrný medvěd za Hon, Zlatý glóbus a dvě ceny v Cannes za Carmen. Přesto nemiluje festivaly, kde se o ceny soutěží. "Připadá mi to hloupé - jako kdyby se rozhodovalo, kdo je chytřejší a kdo hloupější," vysvětluje.
Výjimku Saura nedělá ani v případě nejvyšších filmařských postů - Oscarů, jejichž vyhlašování se právě blíží. "Nominovali mě už celkem třikrát, dvakrát jsem byl přítomen, ale hrozně jsem tím trpěl, opravdu děsně. Při nominaci za Tango už jsem tam nechtěl jet. Ta show je nudná, prázdná a celé je to fraška určená pouze k tomu, aby posílila vliv amerického filmu. Všechno se točí jen kolem tamní produkce, Oscar za nejlepší zahraniční film obnáší sotva dvě řádky v americkém tisku - je to takový dáreček z útrpnosti pro zbytek světa," rozohnil se Saura. Ale hned dodal: "Pozor, to není útok na zámořskou tvorbu, já ji sleduji a vím, že každý rok vznikne několik opravdu vynikajících amerických filmů! Vadí mi jen ta mediální strategie kolem Oscarů, jejímž cílem je prodávat stále víc hollywoodského zboží do ciziny."
Kuriózní je, že Saura je členem Americké filmové akademie, jež Oscary udílí. "Ano, jsem členem hollywoodských akademiků, ale o filmech nikdy nehlasuji. Spíš ostatním kolegům doporučuji, aby ceny neudíleli, že by akademie měla dělat důležitější věci." Se svými nápady však zatím neuspěl: "Například když bylo Tango v pětici nominovaných na Oscara, navrhoval jsem, aby rozdali pět cen místo jediné - a taky mě neposlechli."
V současné době točí film o svém příteli-kolegovi nazvaný Buňuel a stůl krále Šalamouna - nejde však o klasický životopis, spíš o způsob hry mezi ním a již mrtvým Buňuelem. "Při práci mě vždycky žene naděje, že můj film někdo uvidí, jinak to nemá smysl. Mně by stačil i jediný člověk, kterému by se film líbil, jenže mému producentovi asi ne," uvažuje filmař. Uznává ho celý svět, ale on žádný velký vliv ve svých rukou necítí. "Upřímně řečeno, filmem toho moc nesvedem. Kdybych chtěl něco ovlivňovat, stal bych se učitelem nebo politikem. Jenže film je mou osobn í potřebou vyprávět věci tak, jak je vidím já."
Výjimku Saura nedělá ani v případě nejvyšších filmařských postů - Oscarů, jejichž vyhlašování se právě blíží. "Nominovali mě už celkem třikrát, dvakrát jsem byl přítomen, ale hrozně jsem tím trpěl, opravdu děsně. Při nominaci za Tango už jsem tam nechtěl jet. Ta show je nudná, prázdná a celé je to fraška určená pouze k tomu, aby posílila vliv amerického filmu. Všechno se točí jen kolem tamní produkce, Oscar za nejlepší zahraniční film obnáší sotva dvě řádky v americkém tisku - je to takový dáreček z útrpnosti pro zbytek světa," rozohnil se Saura. Ale hned dodal: "Pozor, to není útok na zámořskou tvorbu, já ji sleduji a vím, že každý rok vznikne několik opravdu vynikajících amerických filmů! Vadí mi jen ta mediální strategie kolem Oscarů, jejímž cílem je prodávat stále víc hollywoodského zboží do ciziny."
Kuriózní je, že Saura je členem Americké filmové akademie, jež Oscary udílí. "Ano, jsem členem hollywoodských akademiků, ale o filmech nikdy nehlasuji. Spíš ostatním kolegům doporučuji, aby ceny neudíleli, že by akademie měla dělat důležitější věci." Se svými nápady však zatím neuspěl: "Například když bylo Tango v pětici nominovaných na Oscara, navrhoval jsem, aby rozdali pět cen místo jediné - a taky mě neposlechli."
V současné době točí film o svém příteli-kolegovi nazvaný Buňuel a stůl krále Šalamouna - nejde však o klasický životopis, spíš o způsob hry mezi ním a již mrtvým Buňuelem. "Při práci mě vždycky žene naděje, že můj film někdo uvidí, jinak to nemá smysl. Mně by stačil i jediný člověk, kterému by se film líbil, jenže mému producentovi asi ne," uvažuje filmař. Uznává ho celý svět, ale on žádný velký vliv ve svých rukou necítí. "Upřímně řečeno, filmem toho moc nesvedem. Kdybych chtěl něco ovlivňovat, stal bych se učitelem nebo politikem. Jenže film je mou osobn í potřebou vyprávět věci tak, jak je vidím já."
 Španělský režisér Carlos Saura v Praze. |
 Španělský režisér Carlos Saura v Praze. |
 Španělský režisér Carlos Saura v Praze. |
