Film se objevil na programu až na poslední chvíli a pouze mimo soutěž, přesto se kolem von Trierova návratu strhly polemiky. Jedni tvrdí, že režisérův nešťastný výrok byl jenom výrazem jeho typické provokace, nikoli osobního postoje, a že se omluvil a už dávno měl být jako umělec vzat na milost.
Jiní ovšem namítají, že takový člověk nemá být znovu oslavován, a jeho kontroverzní tituly Nymfomanka či Antikrist označují za výsměch nynějšímu hnutí MeToo proti sexuálnímu násilí na ženách. Dokonce návrat zbloudilého syna - von Trier patřil k oblíbencům Cannes jako Roman Polanski či Woody Allen - spojují s faktem, že se v programu objevuje málo ženských režisérek.
Z jednadvaceti soutěžních filmů natočily ženy jen tři, naopak hned pět umělkyň zasedne v porotě, kterou vede herečka Cate Blanchettová. Skutečnosti, že umělecký ředitel Thierry Fremaux a prezident festivalu Pierre Lescure zařadili von Trierovu novinku mimo soutěž, říkají média „strategický kompromis“. Porotci ho tudíž nepopraví a tiskové konference se týkají spíše soutěžních děl.
Debaty kolem von Triera zcela zakryly fakt, že zdaleka nešlo o jediný přidaný snímek. Dodatečně byly do programu zařazeny rovněž dokument o zpěvačce Whitney Houstonové, přepis Bradburyho díla 451 stupňů Fahrenheita či vysněný projekt Terryho Gilliama Muž, který zabil Dona Quijota.
Paradoxně nejméně se mluví o filmu, jenž zařídil von Trierovi canneský reparát. Thriller Dům, který postavil Jack sleduje vysoce inteligentního muže po dvanáct let a na jednotlivých kauzách líčí, jak se vyvinul v sériového vraha. Titulní roli hraje Matt Dillon, v režisérově vlasti jde film do kin na podzim.
